budou rozuměti zpěvu ptačímu a provdají se za krále. Maceše žárlivé na pastorku radili, aby mrtvou kost vyhrabala z hrobu, ostrouhala ji a třísky 'dala pastorce s kávou vypiti. Srbská píseň líčí, jak turecké ženy ukradly hlavu rekovu se zdi městské a uvařily ji jiako hovězí, 'aby požitím této polévky počaly, rodily též takové reky, než nevyplnila se jim tato touha. Tak se čte v písni sbírky Milutinovióovy, sirv. Archiv slav. Philo!. XIX. 109, Urquell, N. F. I. 2. Převeliký jest počet o různých prostředcích, jimiž působena těhotuosit, a můžeme tu jen od-kázati na zmíněné již dílo E. S. Hartlandia.

404, č. 167 ze Srbska, Resavy. Zcela podobné dalmátske legendě v Zbor. nar. živ. juž. Slav. X. 136, Veselovskij, Razyska-nija rus. duch. stich VI.—X. 44. Jméno sv. Sisinije, v dalmat. Sisulje bylo tu zapomenuto.

405, č. 168 z Chrvatska, okres Vojnié. Vidění na onom světě.

408, 6. 169 z Bosny. Mladík šel hledat dívku, která se mu ve snu zjevila, na cestě má vidění, dívčin otec mu je vykládá. Úvodní motiv, srv. Clouston, Pop. Tales and Fictions II. 212, 488.

409, č. 170 ze Srbska, Levač. Upír sídlí ve mlýně, jak jinde obyčejně čert. Může býti zničen jen, když se spálí, a motýlové vylétající z ohně ihned se ubíjejí, zůstane-li jen jediný na živě, oživne upír. V slovenské pohádce, Polívka, Súpis II. 190, princezka v kočku zakletá jest na hranici spálena, a při tom pobíjeny všechny potvory vylézající 'Z ohně. Upír jest bezmocný, může býti chycen, když odložil svůj rubáš, podobně jak labuti princezka musí zůstiati, pokud nedostane zpět svou košlíku. Srv. E. S. Harťland, The Science of Fairy Tales 298. Cikánská povídka líčí, že síla čertova leží v jeho čepici, čert se stane sluhou toho, kdo mu odejme čepici, Mitteil. Zigeunerkunde II. 98.

413, й. 175 z Chrvatska, okr. Vojnié. Myslivec zastřelil čerta proměněného v zajíce, kterého, sv. Ilija marně hleděl zahubiti. Kromě paralel citovaných nla str. 548 možno uvésti ještě: Elea VII. č. 8, Etnograf Zb. XXVI. 54, č. 36—42, 84, č. 45—47, Javor-skij, Pamjat. galič. nar. sloves. 21, č. 12. Hruševskij, Istorija IV. 78, 636, Šuehevyč V. 171. 179. Wisła XIII. 222, č. 271. Živaja Starina IV. 387. M. BöhtmbF. Specht, Leibt. Litau. M. 134.

413, č. 176 ze Srbska, Krušev. Čert přeměnil se v mladou ženu, byl poznán, že měl prsty na nohou obrácené. Muž uhodil ho na hlavu oharkem, a tu vyzval ho, aby ho. udeřil ještě jeu-nou. Viz nahoře č. 17.

414, 5. 177 z Chrvatska, okres Vojnié. Kmotři slíbili si, že jeden bude druhého na hrobě hlídati. Kmotr šel hlídat s puškou a bajonetem, tedy bez svěcených prostředků. Srv. Kubín Kladské povídky II. 241, č. 76, Podkrkonoší záp. 616, č. 44. Wisła XVII. 552.

415, 6. 178 ze Srbska, Krušev. Žena čarodějnice požírala dobytek, který měla hlídati. Mužem přinucena všechen vyvrhla. Souvisí to nejspíše s podáním o Gifímädchen, Bolte-P. III. 515.