str. 353
θος (s.právně μέλανθος)-os) nejsou čistá adjektiva, nýbrž jména mythických bytostí (Xanthos a Melanthos), jež Usener (str. 303) vykládá jako „der Blonde und der Schwarze" a řadí je k t. zv. Sondergötter. — Nepřesně stilisována je i další věta: „V fiímě, Pompejích a v Mauretanské Césarei (správně Caesarei) byly známy ve formě pěstních bojů 15. října při obětování Martovi, aneb 26. října." Jen v Símě se konaly zápasy 15. října (nikoli též 26. října) a šlo při mich o hlavu koně obětovaného Martovi, jinde však nikoli (Usener, str. 298). — Co dále cituje spis. ѵ pozn. 5. z článku Usenerova, není na str. 312, nýbrž 305 n. (částečně též 303). — Fřékvaipuje též, že spis. mluví podle vypravování Herodotova (toho cituje tu i dále podle paragrafů, místo podle kapitol!) o svátku Aretově v Paprs-mis-i; jde o egyptského boha, jejž Herodot ztotožnil s řeckým Areem (tedy: o svátku Areově) a jenž bytl ctěn v městě Papremis. Co praví na konci tohoto odstavce: „Podle vysvětlení domorodců přichází Herodot k závěru, že původ a cíl tohoto posvátného dějství byly záhy již v té době 'zapomenuty", u Herodota vůbec neni, nýbrž historik jen zaznamenává, co tamější lidé vypravují o příčině, proč ona slavnost byla zavedena. — Konečně .připomínám, že starořecké slovo, jež spis. uvádí na str. 235, pozn. 21., neznělо κολλοβα, nýbrž κόλλυβος, κόλλυβοω (κόλλυβα).
O. Jiráni.
@-------------------
Josef Páta: Tereza Nováková. Praha 1928, 8°, s. 20. Otisk z České Bev-ue XXI.
K 75. výročí (narozenin Terezy Novákové a k odhalení pamětní desky v Litomyšli vypracoval prof. J. Páta nový přehled a ocenění spisovatel-činy činnosti. Jeho studie je významná tím, že přináší řadu nových, dotud neuverejnených dat o životě Novákově, zem éna v Litomyšli, ověřených rodinou. Zvláštní kapitolka věinováua je lidopisné činnosti Terezy Novákové a sympaticky jsou oceněny její sběratelské práce i její literární studie národopisné. D. S.
@---------------------
Сборник музея a н т p o n o л o г и и п этнографп n. VII., Лёиин-град 1928.
Sedmý svazek -velké sbírky, vydávané leningradským museem při Akademii věd, je věnován památce jednoho z tvůrců musea, L. J. Š t e rn-be r g a. Šternberg po více než dvacet let působil v .museu, zaslouživ se
0 vytvoření nejen svého oddělení sibiřského, nýbrž o podivuhodný rozkvět celého mosea. S. A. Batner-Šternberg podala v obšírné studii obraz ) této jeho ipráci, vylíčivši jeho usilovnou činnost od počátku v rámci dějin celého ústavu a vystihnuvši, jak se přičinil při všech jeho podnicích, nebyl-li ipřímo jejich iniciátorem. Literární činnost Šternbergovu ocenil jeho spolupracovník V. G. Bogoraiz.
Ostatní bohatý obsah sborníku věnován je různým otázkám ruské
1 asijské etnografie a antropologie: N. A. Ni kit i.n a sebrala hojný materiál o ruských kouzelnících a čarodějnicích ve stati K иопросѵ o русских колдунах. Pojednala o způsobu, jakým nabývají své síly, jakým ji využívají ke škodě jiných osob i jejich majetku nebo ke svému prospěchu a konečně jakým způsobem se jí zbavují a jak umírají. Bysy východoslovanského čarodějnictví liší se namnoze od našich představ a poskytuji mnoho cenné látky pro studium ma.gie. Autorka srovnává ruské kol-druny se šamany, což má důvod ovšem jen v podstatě kouzel-nictví vůbec, kdežto pomocné živly šamanů a jejich atributy jsou zcela .jiného -druhu než ruských kouzelníků. — S. M. D u d i n přispěl novými údaji ku poznání kobercových výrobků středoasijských podle materiálu ze svých studijních cest v 1. 1900—7. Srovnávaje koberce středoasijských kmeinů s výrobky jiných národů, nalézá shody nikoli s perskými koberci, nýbrž s pracemi tureakých národností kavkazských, jež cliarakterisuje oblibou geometrických vzorů a kolmým -kladením os motivů ina okrajích k osám. motivů uprostřed pokrývek. Upozorňuje i na střídavou záměnu barev v týchž motivech a na tomto -základě uvažuje pak o jejich původu:
