mají v Kylešovicích — jsouť blízko Opavy. — Jména zahradníka dostalo se jim prý od velikých zahrad, jejichž plodinami se také živí.

Chalupníci (— domkáři na Plzeňsku) nemají žádných pozemků nebo jen dost málo, mají však svou chalupu. Hofeři (= podruzi) konečně, kteří šlovou na východě komorníci, kumor-níci (v Dombrové, v Heřmanicích), nemají ani pozemkův ani chalupy vlastní, nýbrž najímají si byt, komory v domech cizích, obyčejně-ye výměnkářském stavení.

Dle toho živí se sedláci téměř výhradně polním hospodářstvím. Pěstují nejvíce oves, rež (= žito), žito (=: pšenici), hrách, boby,, ščudlek nebo končinu (= jetel), kobzole (= brambory), řepu polnon i cukrovou. Na polích hlídá hutný. Málo kde dopřávají si sedláci vedlejších výdělků, v Budišovicích na př. dovážejí kmeny do Ostravy z tamějších lesů. Za to zahradníci nepovrhují takovýmto výdělkem : obdělávají chalupníkům pole, jezdí ua zarobky vozíce písek, kámen, cihly, led atd. do měst. Podmíněna jest taková práce polohou dědiny blíže měst, průmyslových závodů, dolů atd. V takto položených místech jest také větší počet chalupníků a hoferů. Ti provozují především řemesla venkovu potřebná. Kde jsou lesy, tírvaří (Budišovice), jinde chodí na práci do továren, natesarsku, na zedničku, na robotu na velkostatky. Doma kromě toho rozličně se zaměstnávají: jeden hofer v Budišovicích na př. zhotovuje ze šišek jehličnatých stromů a ze žaludů rámečky, pouzdra atd. Nejobyčejnější prací jejich bývá pletení košů, košin, 2) si am in'ek na utírání nohou přede dveřmi, dělání metel (košťat). V Lubné, kde pěstují také len, živí se někteří tkalcovstvím a pletením čepců. V Kylešovicích někteří — žabaří jim říkají — chytají žáby, které nosí na trh do Opavy. Že by tím lidový průmysl a způsob výživy ve Slezsku byl vyčerpán, netvrdím. Účelem bylo ukázati, jak i tu poměry místní mají vliv na průmysl a výživu. Jsou to zprávy nabyté jen zběžným pohledem do některých obcí rozložených téměř po celé oblasti české ve Slezsku, v Opavsku, v Ostravsku, ve Frýdecku, a buďtež také za povšechné pokládány.

Majetku nemovitému odpovídají i obydlí a dvory. Zahradničí statek jest přirozeně menší než selský; tak má stodolu jen o jedné humenici, nemá srubu, výměnku, konírny (Jakubčovice). Jinak podobá se selskému, který ihned popíšeme.

Statky jsou dřevěné nebo zděné. Všimneme si jen prvějších. Všecka stavení hospodářská tvoří obdélník, kratší stranou na návsí obrácený. Na jedné delší straně pod jednou střechou jest obydlí hospodářovo, konírna, chlív a také kolna, druhou stranu tvoří výměnek, srubj po případě statek sousedův, není-li některého neb obou jméno-