Pověsť o kvetoucí holi (Aron, Jesse, Josef) dala podnět v zemích křesťanských ke vzniku rozličných variantů již ve věku IX. a X. Možná je roztříditi hlavně ve dvě skupiny. Jsou to především legendy církevní, v nichž zaujímá suchá hůl přední úlohu. Z VIII. věku čteme podobnou legendu u Ěelioře Tourského I0) v skladbě „In laudem confessorum" (cap. 23) Nábožný muž Jan zasadil strom a sedal pak v jeho stínu, modlil se a pracoval. Po jeho smrti strom uschl. Zahradník jej porazil a urobil si z něho lavici, na níž sedával a pracoval. Po dvou letech zželelo se zahradníkovi, že porazil strom, zasazený od muže nábožného. Zahrabal lavici do země. Na jaře z lavice vypučel prut, mohutněl, až vyspěl v strom veliký. Příbuzná je pověsť u Gervasia z Tilbury. ") K opatovi přišel novic a slíbil, že vždy ho bude ve všem poslouchati. Opat zarazil do země suchý prut březový a rozkázal, aby tak dlouho prut zaléval vodou z Nilu, až se zazelená. Dva roky marně se lopotil mládec, až v třetím roce byla» jeho poslušnost odměněna. Prut se zazelenal. Sem také patří rozšířená legenda o sv. bonifaciovi, věrozvěstovi německém. Když přišel do Durynska, stavěl kostel a ctitel jej sám vysvětiti. Zarazil hůl do země, vstoupil do chrámu a sloužil mši sv. Vyšed pak z kostelních dveří, uzřel, jak hůl zatím vypučela a osypána byla snítkami.12) Rovněž příbuzná je pověsť, jak svatém Krištofovi vypučely ratolesti na holi, o kterou se opíral, když nesl Jezulátko na rameni. l3) Podobně taká vypravuje legenda o sv. Hubertovi. I4)

Látka pověsti této byla však přizpůsobena také do světských zkazek a zpracována rozmanité již v IX a X. věku. Snadno vysvětlíme, že Karel Veliký, .na něhož byla přenesena celá řada starších pověstí a kolem jehož zjevu opřádal středověk poetické zkazky a mythy nejrozmanitější, uvozován byl do styku s látkou o kvetoucí holi. čteme na př. v skladbě „Gesta Caroli Magni", že Karel bojoval ve Španělích s králem saracenským Aigolandem. Tento vyhýbal se dlouho půtce. Teprv když se dozvěděl z předzvěstí, že Karel bude přemožen, vyzval jej k boji. Tu někteří zarazili kopí před táborem Karlovým do země. A hle! Káno nalezli svoie kopí jako stromky s -větvemi a listím. Vykládali si, že to Boží pokyn těm, kteří v bitvě' chystané přijmou palmu mučednickou v udatném zápase za víru křesťanskou s neznabohy. Uřizli kopí a nový div se ohjevil. Z kořenů vyrostl veliký, hustý les.15) Tuto pověsť opakuje Turpin skoro do-