marce bylo, že u Krasů byl a za osobou běžel, které před tím nikdy neviděl. Již prý před lety »když tak očarován byl a pokoje ďábel mu nedal, že mu rada byla dána, aby k slovu Božímu se utekl a celý rok z domu nechodil;" ale když vyšel, zase prý ho to popadlo. Milý Martinek vyveden biřici hned po té z města r. 1556.

L. 1573 padl šepmištrům do moci staročeský podvodník, jejž zařadili páni mezi kouzelníky, Kristián Hoščeský, rodem z Hoštky; otec jeho byl nádenník, matky ani nepoznal; šel světem, maje list, že je stavu panského — ale falešný, bylř rodu nízkého, byl v Polště a tu sloužil 4 léta vévodovi v Krakově, potom hraběti z Kůrky. Když byl u p. z Oprštorfa, zalíbila se mu tam v hospodě Barbora jakás, -ale nechtěla ho, potom když odešel do Krakova, přišla za ním; byla od Sigeta z Uher. Z Krakova jel s ní k vévodovi v Maršově. Této Barboře říkali u p. Oprštorfa Turkyně, neb měla Votřebyla Turka, iale v Turcích vdána nebyla. Kristiána přidržela se, poněvadž hrozil, „že bude formany hemovati a ruce utínati". Měl také sluhu Martina Poláka, toho najal v Polšté, aby nesl filec do Prahy a roznášel psaní (za to měl kvartálu 2 zl.). Z Krakova odešel, poněvadž slyšel, že ve Vratislavi a Praze proti Polákům se verbuje, a z Polska šel, neb mu nadávali „pse Němče, pse Cechu!" i byl z drabanství vévody krakovského propuštěn. Býval také v Rábu a na Komárně, ale nemohl tam ostati, neumělt německy. A co činil kouzelného? Dělal mužíky a to z křenu, na něž viásky z trávy a chmýří po lukách nasbírané Mihem nalepil a takto zhotovené mužíky- prodával šenkýřkám za 5, 10 i 30 gr., aby hráči měli štěstí ve hře. Aby si dodal větší váby, vydával se za šlechtice a měl dvě pečeti, jež zhotovil jeden krakovský zlatník, větší měla 4 meče. Listy nabízecí s pečetěmi všude posílal, i opatovi sedleckému též poslal a ten koupil si mužíčka za tolar, a dal za něho 2'4 kopy gr. Do Kutné Hory přinesl 5 hotových mužíčků a tyto. páni zabavili. Mužíčky dělat naučil se v Krakově, kdež i listy nabízecí napsal mu jakýs barvíř. „Jen tak" a nikoli za mužíčky dal mu p. Malovec ručnici a p Talacko pul tolaru. Od jednoho pána na pomezí valašském dostal 100 zl. a jinde. V Kutné Hoře neprodal mužíčka, leč blízkému opatu sedleckému.

Zavřeme řadu čarodějnic dvěma již uvedenými předními horskými čarodějnicemi, jež odpykaly své čáry konečně smutně. L. 1564 žalovala Kateřina, šenkýřka z Bašty, jak muž její od čar umřel. Přišlaé-k ní babička jakás jednou a té stěžovala si Kateřina, jak jí manžel umřel, jak syn i dcera stonají. I svěřila jí babička, že ji Markéta (Pelikova) udělala, a to do 20 let,'a že to má pod prahem zakopáno. I kázala kopati a nalezla psí hlava, člověčí kosti, chlupy a maso, a to vše vmetala do vody. Avšak Markéta hodila se k tomu brzo na to a dobývala toho z vody. Tu volali k ní lidé: „Nech toho, budeš mít těžkosti," odpověděla: „kdyby byli řekli, nebyl by jí muž umřel." Jednou prý skutečně byla u muže jejího a on ozdravěl, ale více prý