hru prostě ve světnici přednášeli. Rozmanité a potřebné k tomu rek-visity a obleky sami sobě byli zhotovili a různými „pantlemi" a pozlátkem ozdobili. (Podobně jako o zábavách a průvodech mikulášských.) Nejnádherněji oděni byli ovšem tři králové, kteří měli zároveň vrchní dozor nad celou společností.

Podle udání p. Františka Bolecha, který pamatuje se živě na jednotlivosti, hrálo se naposledy po dvacetileté přestávce a při úplně novém obsazení r. 1845, a to nejen v Netolieích a okolních vesnicích, ale i ve vzdálenějších městech, jako na př. v Bavorově, Husinci, ve Vodůanech a na Hluboké. Na zvláštní vyzvání hráli také v zámku libějickém, kdež představení tomu přítomna byla i knížecí rodina Švarcenberská. Zde pak také společnost ta se rozešla, neboť dle udání starých pamětníků dostalo se mnohým za zásluhy i nevděku; ovšem od herců samých.

Osob^: Pastýř Vitek. Pastýř Vávra. Anjel. Maria. Josef, čert první. Čert druhý. Kašpar. Melichar. Bartazal, tři králové. Herodes. Služebník. Žid. Smrt.

Na začátku zpívají všichni tuto píseň: Eadostná novina, poslyšte ji mladí také staří, nově se zvěstuje a všem oznamuje — jasnou tváří.

Kašpar. Skrz Spasitele věčného vinšujeme pánu hospodáři a všem domácím mnoho dobrého. Chceme jim něco přednésti, a to Pánu Bohu k chvála a ke cti, kterak svati vyšli tři králové, to jsou byli lidi divné a předivné, ráčeli do Betléma přijecti, chceme jim to oznámiti. Komu se bude líbiti, at se líbí poslechnouti.*)

Pastýř Vitek. Hynť, Vávro, vidíš-li hvizdu?

Pastýř Vávra. Hynt, já hvizdu vidím, ale proč plápolá, to nevím.

Pastýř Vitek. Hynť, podle měsíce toho, bychme ostříhali pilně své stádo. Věř, bratře Vávro, že se to už kolikrát stalo, nebo když se vlci pojímají, že jako stekly psi běhají, aby nám nevběhli do ovčince a nepodávili nám všecky naše ovce; pročež my obá dvá spolu polehnem si v tuto dobu. (Hodí sebou o zem.)

Pastýř Vávra. Hynť mně se zdá, že než usneme, že obá dvá zmrzneme. Přikrej mně tvou halenou, neb já mám celou ztrhanou.

Pastýř Vitek. Přikrej se.

Anjel (zpívá). Gloria, gloria in excelsis Deo, in excelsis Deo. Pastuškové, probuďte se, vstaňte rychle a veselte se: narodil se nám Spasitel, všeho světa vykupitel; leží v chlívě unavený, od velké zimy stížený.

Pastýř Vítek. Hynf, povídám ti vstávej, Vávro, neb už hniješ dosti dávno.

Pastýř Vávra. Hynť, což tě na mně krkavci berou, nebo na tě mouchy ..... .., nech mně eště pospati, dyt nemusíme tak ráno vstávati.

Anjel (zpívá). Probuď se, pastýři ospalý, neb jsem od Boha poslaný, radostnou novinu přináším vám, že jest se narodil Kristus Pán. Gloria, gloria, in excelsis Deo, in excelsis Deo.

Pastýř Vitek. Hynť, povídám ti, vstávej snažně, pozoruj věci vážně: byl jest tu mládenec překrásný, a to v tváři převelice jasný; ten povídá cos do-fcrého, věř, bratře Vávro, že bude něco nového.