Touhu podobnou vyslovuje dívka, probuzená od holubičky, že již svítá. Píseň tato shoduje se s uvedenou písní českou:

Z uvedených příkladů patrno, že „klíče od bílého dne", doložené v oblíbeném popěvku staročeské paní podle listu Hendrycha ze Švamberka r. 1539, nejsou posud zjevem neznámým v lidovém podání českém, jak souhlasně svědčí písně z Čech, z Moravy a Slovenska. Smíme si představovati onu píseň staročeskou obdobně podle těchto nynějších písní českých, či v nich vzniklo úsloví o klíčích samostatně? Shoda písní těchto z různých krajů československých jistě nevznikla v době nedávné. Předpokládá, že kolují mezi lidem českým již za dob starších. V nich spatřujeme zbytky milostných písní staročeských, z nichž ukázka je doložena r. 1539.

Některou neděli masopustní — obyčejně tu neděli před „bláznivými dny" — mají u nás jednou do roka „muži a ženy" večer v hospodě „bál". Den před tím šenkýř rozesílá po vsi „pozvání na bál" (jindy nikdy ne, ha př. k muzice), a místnost zábavě určenou ověnčí dlouhými řetězy, z různě barev ného papíru udělanými. Kromě toho ověnčí dvéře a okna „peručím" (chvojí). Okrášlení'pak zůstane až do konce masopustu. V den zábavy postaví se u dveří statný muž, oděný ve starý vojenský šat, místo šavle má v ruco silný prut nebo rákos; nesmí nikoho kromě zvaných hostí, obzvláště, ne „chasu", která o bále musí státi buď v „domu" (na chodbě); nebo pod okny, dovnitř pustiti. U sebe má na židli postavený talíř, na který mu muži, kteří na bál přicházejí, dávají nějaký peněžitý dárfik, aby dobře hlídal. Muži a ženy, zvláště ti mladší, scházejí se brzy z večera. Sotva že několik párů se sešlo, již se tančí. Ostatní prodlením několika kousků zavítají. Když se pak dosti vytančili, prosí jich chasa v „domu" stojící, aby jim dali též „nějaký ten kousek zahrát", čemuž ovšem po dlouhé prosbě svolí. Chasa o překot valí se dovnitř, aby vyprošeného kousku hodně užila. Při tom některý z chlapců, když tančí kolem muzikantů, mrkne stranou na ně, a ti juž vědí, co to znamená. Chtějí totiž chlapci, aby jim muzikanti hodně dlouho hráli, tak že častokráte některý nedočkavý muž dá muzikantům pokyn, aby juž přestali. Ti ovšem, protože je to o „bále", musí ihned uposlechnouti. Po kousku musí zase chasa z hospody ven. Opozdil-li by