str. 299
Chození s kobylou (klibnou) na Sušičku.
Sděluje Jos. Šebesta.
V okresu sušickém málo kde se zachoval obyčej tento, ale tam, kde se udržuje, kouá se o masopustě s bujností a veselostí nemalou. Jmenovitě na Žichovicku bývá obchůzka s „kobylou", jak se u nás říká, v pondělí masopustní dopoledne, jakož vůbec v týž čas všecky ostatní' maškary obcházejí vesnici od čísla k číslu. Dlužno rozeznávati dva způsoby chození s kobylou.
Jeden je složitý a obyklý jest v Dobříně, obci to mezi Sušicí a Žichovicemi, přifařené do Sušice. Kobyla se tu vystrojuje takto: Vezmou se tři obruče, které se navzájem spojí krátkými „latěmi". Přes obruče přehodí se bílá plátěná pokrývka s otvorem pro vojáka. Pokrývka tato splývá až k zemi. Na místě, kde laťky jsou spojeny s první obručí, je připevněna dřevěná hlava na dvou kolících, kolem nichž se může volně pohybovati. Oči, nozdry a uši jsou vyřezány. Na šíji je přilepena hříva. Celá hlava je potažena tenkou hnědou ků-žičkou. Ze spodu třetí obruče vychází otvorem pokrývky ohon. Je to hrst upevněných žíní. Na pokrývce bývá malá načervenalá houně. Na ní sedí chasník, ustrojený za dragouna. Na obličeji má larvu. Neschází mu ani „opravducká" helma, ani šavle po boku. Nohy nejsou vidět. Jsou provlečeny otvorem povlaku, kterým zakryty. Jezdec má v rukou uzdu koně a „rajtuje". Kráčí tu „sedlák", majetník kobyly. Je oblečen v dlouhý, staromodní kabát, jenž mu splývá až pod kotníky. Dragoun vyjede na kobyle z hospody, odkud vycházejí všecky maškary najednou. Chodí všecky najednou po statcích. Když vstoupí do „sednice" (též do „sence"), mezitím co ostatní maškaráci tančí, smlouvá „sedlák" se skutečným sedlákem o kobylu, již mu prodává. Když se konečně po dlouhých řečech dohodnou, dává majetník kobyly z láhve, kterou nosí, připíjet sedlákovi a selce. Někdy toto smlouvání trvá dosti dlouho, tak že ostatní maškary již odejdou.
Druhý způsob je vlastně chození s „kozou" místo s kobylou. S kozou chodí se za Žichovicemi, v Bílenicích a v některých sousedních vesnicích. *) Prkénko mající podobu lichoběžníku, má v širším konci zaraženy dva kolíky jako rohy a v nich jsou zatlučeny jehly nebo hřebíky, aby to, když trkne, zabolelo. Pod ním je podobné
*) Chození s kobylou se tam také děje, ale ustrojení kobyly je jednoduché. Postaví se dva pod plachtu. Kočí s kobylou takto ustrojenou jezdí a sedlákům prodává. Ústroj kozy zde se neliší od ústroje kozy v Dobříně, leda tím, že kolíky, představující rohy, potaženy jsou kozí a nemají špičatých hrotů.
|