proto v opovržení všech lidí po.čestných. Ovál obličeje vynikal při účesu tom zřejmě a nerušené, jak to dosud vidíme u Slovenek a Moravanek.

Obal hlavy, účes doplňující, rovněž jevil (zvláště za dob starších, pokud národního kroje šetřeno v plné ryzosti) snahu krýti vlasy úplně, öd té přísnosti však později zvolna upouštěno. Spolu ztrácela se zvláštnost pozoruhodná při úpravě hlavy ženské, tak zvaná „ušicka", oblou-kovitá to část u vínků panenských i u čepců, která kryla uši a k lícím přiléhala. Upravovaly -„ušička" i u starodávných šátků karmazínových, jež vázaly „na kačenku", a to tak, že část okolku s krajkou podstrkovaly zpět k obličeji níže pod ušima. Zvláštnost tato i později, třeba již nevyniká tou měrou, jako asi za stará bývalo, vždy jest přece patrná.

Malé dívky pokrývaly hlavu šátky, ženy provdané čepci, šátky nebo plenami vždy tak, že vlasů ze předu co možná nebylo viděti; i dívky-pauny kryly vlasy ze předu vínkem, a bylo jim dovoleno jen vzadu při některých příležitostech vlasy míti volné.

Dívenky nejmenší, jimž vlasy nestačily od čela k týlu, mívaly vlasy rozdělené „pěšinkou" od temene k týlu vedenou; po stranách nad skráněmi pleteny copánky o třech pramenech, k nimž vlasů stále přibíráno ; v týle copánky svázány tkanicí. Děvčátkům s vlasem delším spleten a stočen v týle „culíček".

Vlasy takto učesané pokrývány děvčátkům šátkem, ve dni sváteční bílým plátěným, jenž vyšit byl hedvábím nejčastěji červeným, ke smutku černjTn a slul vůbec šátkem karmazínovým. Matičky kladly jim šátky až k čelu co nejtěsněji; v týle vázaly jim postranní rohy pod roh prostřední: oba ty rohy splývaly volně po zádech. (Viz obr. 1. pohled ze předu a obr. 2. pohled ze zadu.)

Zajímavá v té věci jest zpráva panímámy Řezáčové z Dol. Stakor. Vypravovávala prý jí babička, že za dětských let jí i čtyřem sestrám jejím matka vázala šátky karmazínové tak tuze k čelu, že i nožem jim vlasy pod šátky zastrkovala. Když té babičce zemřel otec, vymaloval truhlář na dřevěný kříž náhrobní všech pět sester, any s rukama sepjatýma klečí, šátky karmazínové majíce na hlavách. Smuteční onen šátek, v němž babička jakožto dítě mezi oněmi pěti děvčaty byla vymalována, sama později darovala do kostela; dřevěného kříže s malbou, bohužel, dávno již není.

Ve všední den děvčátka nosívala různé šátky pestrých květů z látek pracích i vlněných.

Větší práci s úpravou hlavy měly dívky dospělé, panny. Vlasy sčesávány také hladce k týlu zpět, kdež byly tuze svázány tkanicí, potom rozděleny v tolik pramenů, kolik mělo býti copů. Copy o 4 nebo 6, ba až 18 pramenech hladce upletené srovnány vzhůru k temeni, kdež asi o dva prsty hlavu převyšovaly; konec copu bud' otočen na temeni do spodu, takže cop činil jedinou' výdutku, nebo — byly-li vlasy delší — konec copu na temeni přeložen zpět a na vrch stočen, čímž vytvořeny výdutky dvě. Takto srovnán cop vedle copu, aby celé temeno hlavy kryly

a aby hlava byla pěkně kulatá. Na temeni vlasy přišívány, aby se ne-