str. 60
smekaly. Neměla-li panenka dostatek vlasů, uměla si pomoci: světlovlasá připletla praménky koudele,, někdy (právě tak jako tma-vovlasá) různobarevné pen-tle, obyčejně červené a modré.
Že si dívka sama copy takové splétati nemohla,, jest na bíledni. Kde bylo dcer nebo žen ve stavení, více, posloužila v té věci jedna druhé. Xež každá žena nebyla dosti znalá toho pracného umění; za to zpravidla bývala v obci žena zvlášť obratná a zkušená, často švadlena, nebo stavěčka čepců, nebo některá z neprovdaných, chudších děvčat, a ta mívala, úpravu hlavy panen na starosti. Že by ráno v neděli nebyla stačila, zaplétala copy některých hned v sobotu večer; těm pak bylo s hlavou šátkem tuze obalenou sedícím přespati jen. na rukou, aby se nerozcu-chaly. Právě tak panny obětovaly spánek před svatbou a o ní, jakož i o poutích a posvíceních, o nichž se česaly jen jednou, ať už „veselosť" a tanec trvaly dva nebo tři dui. Ve chvílích odpočinku zdřímly si, čelem buď o stůl nebo pelest postele jsouce opřeny. Což jim bylo o trochu nepohodlí! Nejedná babička vzpomíná s pýchou, že dovedla tři noci a dni protancovati, a čtvrtý den šla žít „jakoby nic"!
Toť tedy základní účes panny ve svátek. K němu panny vždycky brávaly vínek „panenský". Zemřel-li někdo v rodině, mívaly vínek vyšitý černě (často promíchaný buď žlutým hedvábím nebo stříbrem), jinak nosívaly vínek červený, zlatý nebo stříbrný. Vázaly jej těsně k čelu, aby krajka, v jemné řásky složená a nití po kraji stažená, vlasy pokud možná pokrývala; v týle pod vlasy vínek uvázán tkanicí po koncích vespod přišitou, konce vínku tuze oškrobené svázány také pod vlasy jedním přehozením, nebo prostě přeloženy a sešpendleny, načež byly v záhlaví směrem k ramenům rovně postaveny, takže ze předu hlava panny s vínkem byla
