str. 66
Jiná, daleko jiná byla příčina, pro kterou ženy ke křtu a k muzice nosily bílé čepce, nikoli čepce zlaté, drahé a proto šetrně jen ke zvláštním slavhóStetn opatrované. Krtiny ani muzika nebyly obřadem smutným nebo zvlášté vážným; při obojím se jedlo, pilo a tancovalo, a to jak Dr. Zíbrt ve svém díle „Jak se kdy v Čechách tancovalo" praví a jak nejedná ukázka a vzpomínka „staroušků" našich by dosvědčila, „z míry bujně". Narážívali prý rozveselení pantátové paňmaminkám svým čepce tuze naškrobené , kterým říkali „lebky", tak důkladně, že potom stavěčky mívaly plné ruce práce, aby čepce pomačkané novým praním a žehlením vzkřísily a narovnaly. Sluší k tomu dodati, že malé čepce kraje našeho, zvláště staré půl-kové, když si je selky posadily na hlavu krajkou těsně k čelu, vždy poněkud nad temenem vyvstávaly, což ovšem pantátům v ničivém díle jejich jen pomáhalo.
Jinak nosily ženy „d o hospody", kdy byl taneček jen tak mimořádný, nahodilý, a ne „muzika", která bývala jaksi slavnostní, za určitých, tytýž výročních příležitostí, také šátky malé „na kačenku", „na bětušku" nebo „na telecinku" t. j. zavázané v týle. („Do hospody" ne-oblékaly ani šatů „k muzice" určených, ale přehodily si jen na rychlo sukni „špacír ku" nebo „roitancoVíaou".) Větší šátky hedvábné se širokými třásněmi, a lehounké bílé šátky prací s mřížkami červenými, modrými nebo zelenými rovněž s třásněmi, jiniž vříkali- „o;de zdi ke zdi", nosily „na drc". Svažovaly je opět v týle, při čemž'konce visely hluboko pod pás.
. Kozdíl mezi děvčetem svobodným a ženou byl pak ten, že dívka paniui...uvazovala ..sijtřed. .látek ,k;čfilu.. vínek, žena však, aby čepce nezapřela a šátku ušetřila, uvázala pod něj čepec zvláštní, spodní, bez vyšívání, který měl krajku jen • na zaokrouhlené části k tvářím přiléhající;
