str. 67
když byl šátek uvázán těsně k čelu, jak na počestnou ženu slušelo, vyčnívala, k lícím přiléhajíc, tato část čepce krajkou ozdobená, jak to i na. úpravě hlavy u Slováček vidíme.
Když pak po roce dvacátém tohoto století panny přestaly nositi vínky,! nechávajíce nad čelem vlasy volné, a když ženy v zápětí také vlasů nad čelem tak přísně nezakrývaly, jak dříve bývalo zvykem, nelišila se panna, od mladé ženy valně, což staří pamětníci mladým marnivkám neopominuli při každé příležitosti vyčísti. Za dob starších pod bradou vázány pouze „p 1 e-ny'\ veliké to bílé šátky plátěné, na svrchním rohu a obou z něho vybíhajících stranách vyšívané (viz obr. 6.), potom „z ab alky", kterýmžto názvem společně jmenovány byly veliké šátky hedvábné „měňavé" i šátky vlněné, různobarevné, mezi nimiž býval oblíben šátek „na čtyry neděle" v každém rohu jiné barvy základní, a těžší šátky zimní, nejčastěji zelené s okolkem sytě červeným nebo bílé s květů věncem živých barev.
Všecky ty šátky dostávala nevěsta do vybytí — bohatá mívala zabálek hedvábných hned 6, vlněných také tolik, — ale mimo zimní nenosívala jich pravidelně, až když byla starší, dávajíc dříve před-nosť čepcům. A když pak je nosila, zacházela s nimi tak opatrně, že na nich téměř ani stopy užívání nezůstávalo.
Aby se zahálky a pleny nepošpinily, nezamastily nebo nepropotily, ženy nosily pod ně dříve čepec, jak již svrchu bylo naznačeno, později šátky malé, které brávaly „po doniácku", totiž „volejovó" neboli „kos-manosské". Pleny právaly jednou za rok, před Velikonocemi, — k nimž si vůbec chystávaly obleky bílé — pečlivě je bílily, škrobily a žehlily. Když je s hlavy „sdělaly", skládaly je do truhel a ukládaly s druhými
