str. 72
Rozdělení, jakož i výklady mluvnické vzal jsem z Historické mluvnice prof. J. Gebauera.
Hláskosloví.
1. Hlásky dialektu jsou: a, á, b, c, dz, č, dž, d, á, e, ě, f, g, h, eh, i, ě, ě, j, k, 1, 1, m, n, ň, o, ó, p, r, ř, s, š, t, ť, «, v, z, ž.
2. Po ř, 1; s, s, c; š, ě, c mění se y, aj, ej, i ve, a to: y, ý vždy v e, e; aj, ej vždy v ě; i pak jen tehdy, je-li původní nebo přehlášené z u; je-li z.úžené z e nebo z ie zůstává, ale vždy se krátí: Příklady: y, ý: I ska, mlen, věrěpať atd., ej, aj: kťé (= kraj) nesteňeši = nejstejnější atd., i: uževať, křěve atd.; řikať, litať, ro-žihať atd.
3. Po samohláskách a, e v záporné částici ne, popírá-li se důrazně, a v některých výrazech řeči dětské jest slyšeti hrdelný pazvuk, jenž vzniká náhlým přerytím proudu dechového. Jíe s tímto pazvukem (označeným apostrofem ne') rýmuje se slovem flek, v němž k jasně zní: Kominář má flek, kominářka ne' atd. Výrazy s tímto pazvukem jsou: a' (to je a', neber to), e' (to je e'), ba', vesměs v řeči dětské s významem ošklivý (v řeči dětské bakaně); me', me' napodobení kozího mečení.
Samohlásky a, á.
A. Odchylky v přehlásce4) od jazyka spisovného:
I. Odchylky v přehlásce, kde české a je s t ř í d n i c í za p r a-slovanské a:
a) v nitru slov: 1. zrušila se přehláska v těchto případech: ií) u substantiv: voc. Jane, Janiček; přítel má sing, .přehlášený a zúžený přítel, přitela = příbuzný plur. přáteli ~ příbuzní je vesměs nepřehlášeuý. Ve významu českém užívá se slova kamarád : slovo přítel bývá v tomto významu zřídka a jen ve smyslu ironickém; mívá pak i plur. j)řehlášený: to só příteli, ale tak ošědiť člověka né mu pomoct; ve slově zajikat se je a přehlášeno proti valaš. zajakať sa. — jí) U s 1 o v e s ve vzoru sázeti tato slovesa nepřehlásila a: věšať, večeřať (večeřám, večeřajó; večeřaja, večeřať); — ostatní všechna přehlasují: zabíjet, střileť, nižděť atd. — jako v č. spisovné mají a slovesa s netvrdým I: pod-milať, ustylať, věstylať.
Poznámka: Ve slovesích vz. u m ě t i mají některá slovesa v celém časování za e, a analogií dle part. -1, v němž bylo a náležité: držal. Slovesa ta jsou: bachňáť rr prudce otékati; noha nabachňala, bělat (bělám, bělajó; bělaja; zbělal), čerňať, červenat, modřať, sěviať, studeňať, teplat, žlutat. Všechna ostatní mají e: šedivět, plesnivět atd.
4) Výklady o přehlásce v následujícím jsou vzaty z Geb. Hist. I. str. 92. si.
|