2. V nitru slov přehláska překročila přes čáru jazyka, spis.: «) u substantiv: ščiv (šťovík), piščelka (píšťalka), žihavka; ß) u sloves: přehlášeny a zúženy jsou ve vzoru láti tvary infinitivné těch sloves, u nichž a vzniklo stažením z -hja- a éja: přiť (přií, přitě),. smiť se, hřiť, okřiť, odiť i oděť (oděl i odil; oděně, odite) siť, viť;, vyjma nadáť se, zdáť se.

b) V koncovkách ohýbacích přehláska se zrušila:

«) u jmen: ve vz. oráč vždy: v gen. oráča, chlapca atd.,

ve vz. m oře vždy: v gen. sing, póla, mora, v nom. acc. pl. póla;

ve vz. znamení: v gen. sing, jen někdy; častěji téměř bývá tvar nepřehlášený: znamená i znamení, psána i psáni atd. z vrbi, z procestfi (zvláště u subst. na retnice a [aa př.: z vrbia] téměř nikdy nebývá);. v nom. acc. pl.: psána, procestfja;

ve vz. duše: nom. sg. duša, ruža, kuža atd.; u kterých subst. se a přehlásilo v e, e se vždy odsouvá: zem, zář, kódel atd.; v pl. v dat., v loc. a instr. bývá a nepřehlášeno i u těch subst., u kterých v nom. sing, se é odsouvá: hospoděň, hospoděňám, hospoděňách, hospo-dí ňama, skrěš, ve skrešách atd.; dusám, o ružách, dušama atd.; tvary přehlasované vedle nepřehlasovaných jsou v těchto subst.: hrabě: z hra-bim, hrabiám, voda stojí na kolajich i na kolajách; v cězich zemích i zemňách;

ß) ve sklonění zájmenném: v nom. sing, moja, tfoja, naša, vaša.

II. Odchylky v přehlásce, kde a jest střídnicí na praslo-v a n s k é e:

a) v n i t r u slov: a) u substantiv tvary nepřehlášené jsou v těchto případech: pamaťnik = pamětník, pamatléve; — střasléčka = přeslička (bylina), óřaďnik, střapiť = třepiti; — adj. svatý má dvoje tvary rozlišené významem: tvary s významem vlastním mají vždy přehlásku: nesvěteši Trojica; tvary s významem pobožnůstkář jsou nepřehlášený: svatica :zr pobožnůstkářka. Poldyna tá už je táněsvaťeši. Ve slově jitr-nica neb itrnica též je přehláska.

ß) Tvary nepřehlášené se udržely u sloves, jež mají v kořenu a za psi. e; přehlášené a zúžené ie v i se u těchto sloves z tvarů, kde bylo náležité, rozšířilo do tvarů všech: přisť, předu, přeď, předa, před',, předené, předeno, přidávat, přiza i přeza, přesleca, přistka; — třisť, třesu se, třisf se; — přihnáť (všechny složenin}'), zapřihnáť, zapřihna, žapřihnó, zapřihni, zapřihna, zapřihf, zapřiženě; zapřihovať, vepřeha; — podobně u sloves ostatních: Vsiknóť, vsikať; — dosihnóť, dosihať, dosi-hovať, ale sáhá; — uviznóť, uvizať, věvizuje se mně provaz z rukě; — zibsť, zebe mně, odzibt, ozibať, ozibe mně, odziblěna; — tahnóť má tvary dvojí, tahnóť =z táhnouti, tihnóť = rychle jíti: tihni pryč.

Slovesa vzoru pnu mají tvary obojí vedle sebe: začiť, začať (zača\ začite, začaté); — jieti: vziť, vzať, vza}, vzite, vzatě, nanebevzetí, jindy vždy: vzati nebo vžiti, zajať, jen zajaté, zajati; — žať, žiť (žal, zežatp, zežitě, žati, žiti; analogicky dle žať utvořeno od žhnu, žhnouti sloveso: