koluj vlivem pádů ostatních (u jiných subst. se aj vždy mění, kre kraja, prode prodaja atd.).

2. Každé jiné aj neb ej ať uvnitř slova, ať v koncovkách, změnilo se bez výjimky v e: v kre — kraja, ztode — zíoděja, ole, něsteňeši == nejstejnější, vece = vejce, děle, zavole atd.

3. ě (= ej) se zachovalo :

a) ve sklonění zájmenném v gen., dat., loc, sing, fern.: od moje matické, moje matice, o moje matice (čc ve slově matičce se mísí v c); se, moje, tfoje, naše, vaše.

b) ve sklonění složeném rovněž v gen., dat., loc. sing, fern.: dobre.

4. e bývá v komparativech adverbií: dyl ¦— dyle, vice, mine, nižě, spise, pak v prve: prv —¦- prve; u adv. na -a přisutím j: dneska — dneske, fčělke, možná — možné, podobně sotfe, ledve, tehde, indě atd.

P o z n. U dvou imperativů užívaných jen adverbielně se j z ej od-sulo a e náhradně prodloužené se zúžilo, v dejž a počkej: dyžtopámbu i dežtopámbu, počky, počkyte i počkě, počkete.

5. Ve slovích cizích aj obyčejně zůstává: fajka, fajnové, fraj, majstr, Prajzi, paradajske, šajně atd.; zřídka se mění: grecar; neb j se vysouvá: faň, Jezus ma-ngotkě atd.

1. Krátké e se zdloužilo v é, jež se vesměs zúžilo v í v těchto slovích: klišče, kryv, ryž, šiste, sidme, večir; kužílek (kuželka), ocilka, tryska, šil (šel), neboziz.

2. Dlouhé é se vždy úží: sliz, hřebinek, kamínek, ohýnek, mliko, dyšč; lisť (lézti), picť, řicť, odvisť, utycť, oblikať; dobryho, dobrymu, dobry máslo, vraný koně atd. Tendence úžiti každé é jest tak mocná, že se úží každé é i ve slovích z jaz. spisovného v nejnovější době přejímaných : naši předkovi (předkové).

3. Za e jest a: nelza, sále ~ sele, pantla, opantleť, randlek, šlahať, škamrať, čagan, čaganka (= čekanka), řetaz.

P o z ii. Ve slovích onomatopojických se e — a střídá: pleskať — pláskať, třiskať — třaskhuba.

4. Za e jest ě': opeřeť se, Beňa, Beňov.

5. Za e jest e: špěhovať, špěhón.

6. Za e jest o: jezovec; ve slově cvek, cveček, cvekovať jest e náležité (Geb. Hist. I. 150).

7. Za e jest u: klupať.

8. Za e ve slovích přejatých bývá:

a) velmi často e, zvláště následuje-li t, bývá e vždy: dekret, pagne't v— bajonet), klarinět, machomet (= potrhlý); katecheta, kometa, planeta, puketa, rochětka, Perpeta (Perpetna), trumpeta, trumpětr, salnetr, vmcetla, štacheta, letovat (spájeti); porůznu: Betlem, hypotéka, kafe, kafeja, kare (tryskem), knep, kel (kapusta), maněbrě (mauevry), matlědr,