str. 77
Slovenské písně, sebrané od Boženy Němcové.
Z rukopisu podává Dr. Jan V. Novák.
(Další řada.)
82.Keď som išou od svěj milej, poblúdil som, zostal som tam ležať pod jaloucom. Pod jaloucom, pod jelinú, vtedy som zabudnul na svú milú.
83. Ako je to peknuo ') kecf dve tri zpievajú, jedna druhej sebe notky dodávaju.
1) Sebr. sp. IX, 204.
84. Kúpiš mi, šuhajko, čo ti budem kázať, červenu šnuorečku, žúté vlásky vázat
85. „Věru že mi povedz, eb ty milý vdovec, kelkero dětí máš,
ať ma neoklamáš." — „V jednom kůtku čtvero, a v druhém patero, to je, moja milá, zrovna devatero."
86. Eh věru, šuhajko, neklamaj srdénka mojeho,
at ťa neoklame milý Buoh samého.
87.'Pod našima okny tri růže, jedna je bielá, druhá červená, a tretia na modro prekvitá. Opadnul z tej růže biely květ, musel som opustiť všecek svět: otca, mamičku, brata, sestřičku, pre jednu voňavú růžičku.
88. A ja som, a ja som uhorská kišason,') uhorské šaty mám, s chlapci ráda bývám.
1) slečna.
89. Vadila sa mynárka s mynárom, vadila sa pod zeleným hájom, vadila sa, že sa jej zle mele, jedna mírka za čtyry neděle.
90. Chvála pánu Bohu, zlámal mynár nohu, a mynárka ruku,
čo krádala muku.
91.Něbudem dobrý, něbudem, kým ma neudrú na buben, kect budu na mňa bubnovat, budu sa 1'udia čudovať. ')
1) diviti.
92. Išou pes cez huorku, nakládol na kuorku, kto mi káže zpievať, nech ide pozbierat
93. Eh věru, muzika, komu ta reziká ? ') Tomu šuhajkovi, čo nemá vozíka.
1) čile hraje.
94. Eh věru, súseda, zavieraj to štěňa, ať na mňa neštěká, na mojho frajera.
95. Keď já puojdem, povandrujem, projde milúčka se mnú, opere mi košilečku,
ked já budem mít černú.
96. Nijasorn, maměnka, k . . . . žádná,
ani som s husárma neběžala ; brala som travičku v zelenom hájičku až do rána.
97. Tududu, tududu,
mám ženičku chudú,
|
|
|
