Předchozí 0174 Následující
str. 136

K témuž účelu, aby totiž každý měl na „červený vejce" červených vajec dost, povstal asi zvyk, že mívá v domácnosti chodské každý člen rodiny — počítá se k ní i čeleď, jako bylo u starých Čechů — v posledních dnech před velkonoei jeden den, ve který všecka vejce, co slepice snesou, patří jemu. V některé vesnici jest zvyk ten .pozměněn, že pouze hospodář má vejce v určitý den, a to na zelený čtvrtek a ta musí snísti na Boží Hod; dodávají — „aby prý ho nekousaly „šmice".6) Uvažte, že je jich na statku na ten den patnáct i třicet a politujte dobrého člověka, který se odhodlá šetřiti starodávného zvyku!

Po hospodáři patří určitě vejce pacholkovi a děvečce, ale pro ty neplatí den, nýbrž vůle hospodynina; obyčejně jich dostává děvka 25, pacholek méně. Je spravedlivo, že jich dostane děvečka víc a snad o mnoho víc: má kam s nimi, jak hnedle povíme. Místo vajec — když si jich nepřejí nebo je o ně zrovna nouze — dostane pacholek s děvečkou po nějakém kousku šatu, nejčastěji dostane děvče pěkný šátek na hlavu, pacholek klobouk.

. Ostatní členové rodiny, nemají-li určitého dne pro své vejce, nemají ani určitého čísla, kolik jich mají dostat: pro ně rozhoduje vůle hospodynina a přízeň nebo nepřízeň doby.

Nejmilejší, zároveň však také dost obtížné darování červeného vejce na Chodsku jsou dary děvčat chlapcům. Jest tu dar červeného vejce do jisté míry vyznáním lásky. Do nedávná, měl-li býti chlapec o své dívce přesvědčen, musela jich dáti „celej vaječník", to prý je dvacet a čtyry vejce najednou! Chudák děvečka! Měla-li také ona svého chlapce a byla-li selka zrovna navlas a držela se té starodávné pětadvacítky — zbylo jí jedno jediné!

Na „celej vaječník" se v poslední době trochu pozapomnělo, chlapci se spokojí, když je to „jen tak žertem", jen několika vejci od jedné — za to je vezmou „veřejně" od několika najednou, děvče oblíbené pak dá vejce také zase několika chlapcům, ale to jen když je to, jak jsme už řekli, „jen tak žertem". Ale kde už je „ruka v rukávě", musí nevěsta přinésti červených vajec často i více než „celej vaječník", musí jich přinésti plný šátek,7) pěkný „do kabzy" ke svátku, a jakých hezkých! „Straky" mezi červenými, červená mezi strakami — radost se podívat. Chce-li děvče zvlášť ukázati, jak má chlapce rádo, bývá strak více než červených.

Chlapci za vejce kupujou o výroční pouti „pouti", dokud se nosily staré chodské šnarovačky — „punty" — kupovali děvčatům za zlatý šajnů, až za půl druhého, „šnarovadlo", těžkou „hedbávnou" pentli, něco přes metr dlouhou, jíž se šnarovačka v předu zdola nahoru „zašnaro-


6) Na Chodsku se vůbec bojí nějak mnoho „smíc" ; pověra chodská má proti nim několik receptů. Příčina jistě v tom, že Chodove', nemajíce vousů,
. skutečně od nich zvláště v senoseči — ráno a večer — mnoho zkusí.
7) Šátek zůstane potom ženichovi. K vejcím se zaváže ještě „křehká hnětanka" — také na Chodsku projev lásky — neb aspoň kousek mazance.

Předchozí   Následující