vála". Podělení chlapci na Boži Hod odpoledne „rodiěujou", jak už to připomenuto. Od kterého děvčete se vejce rozbije, to má výsměch, možná i že se tím chce zkoušeti „stálost" děvčete. V poslední době rodičování mezi chasou přestává a rodičujou nejvíce děti.

(Dokončení.)

Byl mi poslán příspěvek, pověst o Přemyslovi ve Slezsku. Vyrozuměl jsem hned, že tu jde o zkomolenou, neúplnou pověst. Pátraje po prameni, dozvěděl jsem se, že to vypravuje stařík písmák, který prý mnoho četl a má mnoho knih. Překvapovala mě nápadná shoda s Tomkovým článkem v Mikovcově Lumíru, v Praze, 1856, VI. 1., str. 256 pod názvem „P ř e m y s 1 o r á č přestěhovaný do Slezska dle dopisu k. pruského státního zástupce Pohla v Opoli šk. radovi Wen-zigovi". Brzy jsem se přesvědčil, že zasilatel buď to úryvkovitě vypsal z Lumíra, chtěje mne oklamati, nebo že to onen „stařík písmák" má z Lumíra. Bud jak buď, uznávám za vhodné upozorniti čtenářstvo Českého Lidu na úplný obsah zajímavé slezské pověsti, uveřejněné od Tomka, a zároveň na Karlowiczův výklad o polském Piastovi. (viz Č. Lid VI. 112). Prosím pak za další příbuzné zprávy o pověstech toho druhu.

článek Tomkův otiskuji v původní úpravě: V pruském Slezsku, na samé hranici rakouského Slezska, mezi městy Hlubčici a Osoblahy (Leob-schitz, Hotzenplotz) leží tři německé vsi, řečené Trenkau (v obecné mluvě Tränke), Kittelwitz a Königsdorf, v malém cípu obyvatelstva německého, okolo kterého na pruské straně se všech stran rozkládá se obyvatelstvo slovanské. V těchto třech všech vypravuje se posavad pověst o knížeti českém Přemyslovi následujícím způsobem.

Když kněžna Libuše vypravila posly s bílýrn koněm svým, kteří měli hledati budoucího jejího chotě, přišli poslové tito nejprve do Tren-ková, kdež kůň byl napájen (getränkt); od toho dostala ves tato jméno

Tränke. Odtud nešel kůň rovnou cestou ku Königsdorfu čili Stradouni (Straduna), jakž se tato ves prvé jmenovala, nýbrž obrátil se ke Kittel-vicům přes jakýsi most, a poněvadž na tom mostě ztratil jednu svou stříbrnou podkovu, nazývá se tento most do dneška Stříbrným mostem (Silberbrücke). V Kittelvicích byl kůň postaven do maštale (wurde gestallt, gekittelt); od toho dostala tato ves jméno Kittelwitz. Odtuď šel ke Stradouni, a tu zůstal na jednom záhoně státi, na kterém sedlák Přemysl oral. Právě toho dne pekli u Přemysla chléb, i přinesli mu čerstvou podplamenici máslem namazanou, jaké se dotud v této krajině Při pečení chleba dělávají; pročež Přemysl obrátiv pluh, u něho sedl a