prostírající se na západ od města Veselí nad Luž., jejímž středem asi jest městys Bukovsko. Obsahuje pak tyto vesuice: Žíšov, Dráchov, Sviny, Borkovice, Muzice, Zálší, Klečaty, Hartmanice, Bzí, Kundratice, Horusice, Sedlíkovice, Pelejice, Bošilec a Ponědraž u Ponědrážku. Jižněji položená vesnice Záblatí a rybník téhož jména, u ní se prostírající, leží již mimo obvod těchto vlastních Blat. Případným pojmenováním této osady jest tudíž lidem samým významně a přesně stanovena jižní hranice Blat. Krajina tato jest rovinná, pohledu poněkud jednotvárného v části severní. Půda jest zde těžká, jílovitá, místy močálovitá s ložisky rašeliny. 2) Jest však velice úrodná, a rolnictvo bylo zde proto dosti zámožné. Tím dá se vysvětliti, že svérázný lidový kroj ženský právě na těchto vlastních Blatech byl velice nádherný, že nešetřeno na něm pantlí, ni hedvábí, perliček, pravých tyrlandských (niederlandských) krajek a lesklých cetek.

V ohledu národopisném a zeměpisném třeba však pojem Blat rozšířiti na krajinu mnohem větší a rozsáhlejší. Z podrobné mapky okresu kroje blatského jest patrno, že dosahovaly hranice jeho na severu za Soběslav až k vesnici Roudné, na západ jdou tyto hranice téměř až k Li-šovu, na jihu k Suchdolu, na východě potom stýkají se s hranicí uá-. rodnostní známého poloostrova německého, z Rakous sem vybíhajícího, v němž osaměle jako ostrůvek, hrdě však jako nedobytná tvrz témě své vypíná slavné druhdy sídlo Jindřichovo. — I po stránce zeměpisné dlužno celý krojový okres ten Blaty zváti. Bylať zajisté v pradávných dobách celá tato krajina jediným ohromným bařeništěm, táhnoucím se od Chlumce přes Třeboň až k Veselí. Odvodněním a vysušením krajiny vznikly zde obrovské rybníky a četná rašeliniště. Perlou skvostnou těchto širších Blat jest bez odporu rozkošná jezerní krajinka kolem Třeboně, uprostřed níž toto druhdy slavné sídlo Rožmberkův jako královna jezerní stolec svůj si zvolila. Středem této • krajiny vine se v četných zákrutech od jihu k severu tichá Lužnice, přijímajíc s levé strany Zlatou Stoku, s pravé pak Nežárku, rozdělujíc Blata jako stříbrný pás diametrálně téměř na dvě stejné polovice, na část východní a západní. Jest věru až překvapující, jak oblast této mohutným vodstvem oplývající krajiny kryje se tak přesně s hranicemi okresu rázovitého kroje blatského, jenž zde vznikl, a až po tuto dobu, pokud ženského kroje se týče, ještě poněkud se udržel. Nikde zajisté podobného vzácného případu u nás v Cechách není. A proto zajisté jest oprávněno, budeme-li z důvodů uvedených, a to po stránce národopisné i zeměpisné celou tuto jezerní krajinu na příště vůbec Blaty nazývati.

Krojový okres blatský zahrnuje v sobě po výtce soudní okresy ve-selský, lomnický a třeboňský, částečně pak i jindřichohradecký a soběslavský. Veškeré tyto okresy, až na jediný soběslavský, náleží do kraje budějovického. Neprávem byl tudíž na Národopisné výstavě českoslovanské