Povídky z okolí svojanovského (ve vých. Čechách

Dyš préj českéj král táli do vojny, tu préj ves 3) s sebou královnu. Tehda u Kujálu 4) byl velkéj hloubek, a ted je tam jenom maléj močál. A tam královna préj porodila syna, a ten se menoval Vít. A vod něho má mino naše dědina. Téhdá byla ešče robota, a tu si mohli vybrat, co chtěli, a voni préj si vybrali, aby byli vosvobozeni vod roboty. Ešče préj. na zámku mněli dekret, a dyž ho jednou nákéj sluha tam našel a pánoj vokazoval, byl za to močka potrestanéj.

To vykládal Martin Dvořák.

1) Nominativ je hloubek (rybník); — 2) t. j. proč se; — 3) t. j. vez = vezl; — 4) Kujále jmenuje se les

u Vítojovsi.

Jak sou ty skále2) u podskalních mlejnů, tam préj byla jednou dědina. Tak se tam dal do sásky3) čert, že tu dědinu zatopí a že zaseje tu vodu vod-vede. A dyš to tak zakládal, jak préj tohout zaspíval, musel toho nechat. A tak se ta dědina zatopila.

To vykládal Martin Dvořák.

1) místo Bohuňov se říká B o h-iov anebo Bouňov; — 2) Podst. jména na la mají v Gen. jeďn. č. a v Nom. Acc. mn. č. koncovku e. 3) t. j. sázky

*) Úřední název „Vitějoves" jest pouhou smyšlenkou. Lid tamější říká .„Vítojoves" anebo „Vítejoves". Příslušné jméno přídavné' je „vítofskéj".

2.

Hde je ted bezedná studna, tam stával jednou Bohňov, a ten se propad. Vo tem 1) se vykládá: F kostele bylo právě pozvihování,2) a tu préj v hospodě jeden ze sousedu nechtěl kleknout, ani dyž ho hospockéj napomínal, a pozvich sklínku a porouhal se: „Já po-zvihuju taky." Sotva to dořek, propadla se celá dědina. Na tem místě bejval velkéj močál, ale ted je tam jenom ta bezedná studna. Na kraji Bohňova zvo-stával nákéj Škaroupek. A ten jednou vyjel na luka séct a dyš přijel až ch3) tom močálu, tu se i s koníma propad. Potéj 4) ho hledali, ale nemohli ho nijak najit. To vykládal Josef Janů.

1) Místo tom; — 2) d je vysuto; — 3) k před t se mění v ch; — 4) t. j. potom.

Dys2) svatéj Cyril a Metoděj bylí na Moravě, tu čert ich nechtěl do Čech pustit a nosil kameně. A dyš poslední nes, kohout zaspíval, a von ustoupil, a Panna Marija se zjevila, a tu von toho musel načisto nechat. Proto préj je tam dosavád vidět Pannu Mariju.

To vykládal Martin Dvořák.

1) čertovou branou nazývá se soutěska na hranicích českých mezi Bohuňovem a Hutěmi, kterou protéká říčka Křetinka. Na levém břehu strmí příkrá skála, na níž ve výši je viděti barevné pruhy, které lid pokládá za obraz Panny Marie a kohouta. — 2) T. j. když; ž před s změnilo se v s.

Starej Franckůj, dys se vo tem mluvilo, že má byt votpuščená robota,