nabankal sousedom, že pude k císařů pánu a že s nim vo tem bude mluvit a vybral na tu cestu vot každýho souseda peníze. Zatím si mrcha leh na strop ') a s těch peněz pil. Po pěti (inéch přišel k sousedom a vykládal im, že byl u cí-sařa. Ty jom věřili, aš pozdějc se dověděli, jak to bylo.

To vykládal Martin Dvořák.

1) Stropem nazývá se půda nad světnicí.

Tam se vypravuje, že tam stávala2) jednou dědina. Na Ducháčkovéj louce je studýnka, a tam préj bejval3) kostel. Je tam tuze dobrá voda. A nedaleko je zaseje studýnka, a tam préj bejvala hospoda. Jak je ta studýnka, tak vejš préj strašilo. Tam préj náká hospodyň z Vítojovse utopila svou šesnástiletou ceru, a holka préj plavala v istéj čas f téj studýnce. Volala préj svou maminku, jak to moc lidů slyšelo.

To vykládal Josef Janků.

1) K y s 1 í k y nazývají se pole mezi Vítojovsí a Chrastavcem. — 2) Místo stála. — 3) Místo byl.

Pod Vítojovsou u cesty stojí kus kříža. Vo ňom se vykládá tohle: Jakejsi Matoušek z Vítojovse mněl w Bohiíově milou. Její rodiči tom bránili, ale přeci mněli se vobá dvá rádi. Tu byla ve Vítojovsi muzyka. Holka tam přišla a vykládala Matouškoj, že rodiči zas na to hubovali. A tu ho napadlo, aby tom uďál 1') konec. Vod muzyky šel s ňou a zrovna u toho potoka bod ju 2) nožem a pak ju kraďou3) pochoval.. Rodiči ju hledali, ale teprů za tejdeň ju našli. Pastvec, co tam pás, zhlíd kus fěrtouška, a napadlo ho, že tam ta istá leží. Kopali a vopravdu ju tam našli.

To vykládal Josef Janků.

l) Staří lidé říkají: huďál. — 2) Staří lidé říkají: ku. — 3) t. j. tajně.

Na Ducháčkovým statku tam préj bejval zasej svobodník.1) Ten préj zabil děvečku. Uťal2) préj jí hlavu, dyž dojila. Pak šel do hospody — tehda bejvala hospoda ešče u Hurbanů — dal si tam zahrát a spíval si při tem písničku, co udal. Tu přišli pro něj s Křetína. Právě préj voral, dyš přišli. A vodvedli ho do Křetína k soudnímu. Tam ho votsoudili a poslali ho do Brna, aby byl tam voběšenéj. Vykládaj, že dys3) stál pod šibenicou, povdal: „Je-li tady nehdo-z Vítojovse ? Řekněte jom, že v lochách,4) co dou vod nás až na mezu ke kostelu, je skovanéj zlatéj kalich, stříbrnéj klíč a meč. A to povdám proto, aby to tam nezvostalo." To vykládal Josef Janků.

1) Svobodník byl sedlák, který nebyl zavázán k robotě. — 2) Staří lidé říkají: huťal. — 3) t. j. když. — 1) Lochy jsou podzemní chodby, které vedly ze selských statků do polí. Každý selský statek ve Vítojovsi měl takový „loch". Nyní jsou vchody k těmto lochům zasypány, jen z chalupy číslo 1. (bývalé rychty) jest ještě vchod volný. Pisatel těchto řádků sestoupil r. 1894 do tohoto „lochu" s řídícím učitelem p. Kovandou a kovářem p. Meislem. Ve sklepě je ve stěně malý otvor, kterým jsme vlezli do nízké úzké chodby, vedoucí k hluboké jámě. Po prkně přešli jsme přes jámu, která měla patrně ten účel, aby vetřelcům další postup zamezila, a octli jsme se v jiné, vyšší chodbě, vytesané v pískovci. Tato chodba vede do okrouhlé komůrky, ve které vytesáno« jest ve stěně ohniště. Stěny jsou tu a tam kouřem začazeny. Odtud vede chodba zase do jiné komůrky. Dále jíti nelze, protože chodba se zasypala. Jak obyvatelé tamější vypravují, byly někdy všechny statky vespolek spojeny takovými chodbami. Byly to patrně skrýše, ve kterých se obyvatelé za vpádu nepřátel skrývali. Kdy tyto skrýše byly vykopány, o tom se nezachovalo mezi obyvateli žádných zpráv.

W Bělej bylo jedno děfče, a to ne-Tado chodilo do kostela. Jednou v ne-