vojska a bohatství, že si ho míní vzít za manžela. On se přiznal, že má takovou píšťalku čarodějnickou. Ona mu řekla, aby jenom to vojsko odešlo, že si ho už vezme za manžela. Poslal vojska pryč. Ona mu vzala píšťalku, -a zas ho poručila vyvést ven.

Yčil pozbyl už všecky tři věci, a bál se domů vrátit. Šel dál do světa. Zabloudil do lesa a tam se mu chtělo jíst, ale neměl nic. Přišel na jednu louku, kde stála hruška. On si jednu utrhl, a hned narůsti mu veliký roh na hlavě. Naříkal: „Už se nebudu moci vrátit mezi lidi." Chodil sem a tam, až přišel na ostrov, a tam byl fíkový strom. On se těch fíků najedl, a roh mu spadl. Těch fíků si natrhal a šel z pátkem, natrhal si i těch hrušek a šel zrovna do toho města, kde zůstávala ta princezna. Pravil si: „Počkej, včil se na tobě pomstím." Vypůjčil si od -jednoho chudého člověka šatů, aby ho nepoznala, a prodával hrušky na cestě, kudy princezna do kostela chodila. Ona se ohlídla na hrušky a hned se jí zalíbily. Přišla domů a hned poslala se zeptat, co jedna ta hruška stojí? On řekl: „Dukát." Služka vzala dvě a dala mu dva dukáty. On potom hned z města ušel.

Princezna snědla hrušku, a vyrůsti jí hned na hlavě velikánský roh. "Všickni se polekali, a lidé říkali, že ji Pán Bůh ztrestal proto, že chudým se za ní už nedávala almužna, jako za jejího otce; proto, že na jednom hraběti vyhrála čtvrt dukátů a. pak že ho ze zámku vyhnala. Král dal svolat mnoho doktorů, ale žáden jí nemohl pomoci.

Za dlouhý čas navrátil se sprosťák do města jako doktor, přišel na hospodu, a dověděl se, že princezna má roh na hlavě, a že jí nemůže žádný pomoct. On řekl, že jí pomůže. Hospodský to oznámil v zámku. Přijeli pro něj a zavezli ho tam. Ona mu vykládala, jak se to stalo, že jí ten roh vyrůsti na hlavě. On jí dal užívat, ale nebylo to nic plátno. Potom jí řekl, že mu musí všecko říct, co na světě udělala zlého, chce-li, aby jí pomohl. Ona mu pověděla všecko, jenom o těch ukradených věcech ničeho neřekla. On jí dal zas užívat, a nebylo ještě nic plátno. Posledně se přiznala, že jednomu hraběti vzala ten mí šek a plášť a píšťalku. On řekl: „Musíte mi to dáti, spíš zdráva nebudete." Ona mu to dala všecko. On jí dal užívat ten fík a roh jí spadl. Ten roh potom pozlatili a pověsili jej do pokoje na památku. Král vyzval, aby si ji vzal za manželku. Vzal si ji, a neumřel-li, kraluje až podnes po starém králi.

Byl mlynář a neměl žádných dětí. Na mnohou modlitbu dal jim Pán Bůh chlapečka. Když s ním šli ke křtu, našli na cestě ještě jednoho. Tomu domácímu dali František a tomu nalezenému Honzíček. Mlynářka byla těm dětem tuze ráda, a ti chlapci potom dobře se učili ye škole a pak řemeslu mlynářskému. Honzíček byl dycky