kámen 3 stopy vysoký a 2 stopy široký, na němž vytesán je kříž. Dle pamětní farní knihy byl zde zabit farář na útěku před Husity; jeho kaplan pověšen prý byl na hrušce, zvané „kaplánka", která teprve nedávno byla vykopána a dle výpovědi svědků byla prastará. — UNa-děj kov a (okres Sedlec, hejtmanství Sedlčany) nalézá se starobylý kříž tam, kde cesta z městysu toho na západ vedoucí na t. z v. Stračím vrchu rozděluje se k dědinám Mozolovu a Vesci Šíchově. Kříž ten je asi 65 cm. nad zemí, jest slušně zpracován, má z obou stran vytesanou rýhu jako ozdobu. Na přední straně má uprostřed vtesaný křížek, pod ním zkratku nějakého jména, na druhé straně pak jest vtesán nápis s písmem latinskému podobným. Dříve prý kříž tento byl v zemi až na hořejší rameno, takže některá písmena se uchovala zřetelně . od P . . e 9.5. Zda číslice 9 jako 4 číst se má, není patrno. Konservator soudí, že to mezník bývalého panství řeholního. — U Nakří (okres Hluboká, hejtmanství Budějovice) při kostelní cestě ze Zbudova as v polovici cesty do Nakří na mírném návrší stojí kol 1 metru vysoký kříž, podstavec jest širší, dolejší rameno delší, příčné jedno rameno jest odraženo. Hrubě zpracovaný tento kříž dle pověsti stojí na tom místě, kde prý někdy stavěli kostel, ale pro velkou bouři a překážky nemohli dále stavěti, napotom teprve byl postaven kostel Nakeřský. Původ toho kostela též jest spojen s pověstmi. Blíže chrámu jest též kamenný kříž a jest prý na něm letopočet; dle histor. zpráv připomíná se tamní chrám již v 14. st. Dle jiné verse prý zde pohřbeni vojáci v bitvě s Francouzi u Zaháje padlí (2% 1742?). U Bernartic (okres Bechyň, hejtm. Milevsko) na návrší při cestě do Borovan, poblíže kaple pout-nické sv. Eosalie jest nízký kříž. Na osadě budislavické (okres i hejtm. Blatná) podobně je kříž' starožitný. — Na obecním pozemku vesnice Velký Bednárec (na hranicích moravských, okr. Jindř. Hradec) blízko cesty k Jarošovu je věkem již sesedlá mohyla, však dosud znatelná, a v prostřed je kámen k cestě trochu nakloněný, přes 60 cm. vyčnívající ze země a na této straně vypouklý, vytesaný kříž. Dle mínění některých jest prý to čepel neb

rukojeť od meče, dle jiných kříž sváto-methodějský. Zdejší pověst: Pod kamenem „na drahách" leží vojín se svou ženou, v bitvách (jakých?) zde i se ženou zabitý. Bylo by žádoucno neb snad zajímavo, kdyby se kopáním zjistilo, co pod mohylou leží. — Sestavíme úplnou bibliografii křížů cyrillo-methodéjských.

* Budoucnost ethnogralických museí. K 70. narozeninám Ad. Ba-stiana vydán byl slavnostní spis, kdež: mimo jiné napsal kustos anthropolo-gicko-ethnografického oddělení dvorního' musea ve Vídni Fr. Heger úvahu. „Die Zukunft der ethnographischen Museen", která právě vyšla ve zvláštním, otisku. Heger dospívá přesvědčení, že nynější zřizování museí ethn o grafických tvoří stadium, z něhož nezbytně dojde se k zařizování museí kult urně-historických. Prohlubování studia ethnografického po stránce historického vývoje nutně a přirozeně prý určí museím ethnografickým jinou úlohu, než nyní mají, t. j. přestávati na sbírkách předmětů z dob nynějších nebo nepříliš dávných, předmětů., jež dlužno pokládati teprve za k o-nečné členy v řetězu věkovitého-historického vývoje zjevů, kterých se týče. Spisovateli jde o příští musea kulturně-historická, kde by znázorněn byl kulturní vývoj veškerého lidstva. Obhajuje názoru svého, neváhal bez. obalu přiznati, že ethnografická studia i sbírky ethnografické nemohou se obejíti bez podkladu historického., čtoucí vyrozumívá, že tu Heger hájí zásady, které tak často zastáváme v českém Lidu nejen theoreticky, než i prakticky, pořádajíce výběr článků vždy se zřetelem k historickému vývoji všech zjevů, jimiž se obírá moderní studium folkloristické. Tím jsme se řídili a této-zásady neopustíme také příště, odmítajíce všeliké mistrování a výčitky jednostranných pěstitelů lidovědného studia, jako by historie lidu českého, jeho poměrů poddanských, náboženských, vůbec vzdělanostních, nepatřily do sborníku věnovaného studiu téhož lidu (jak bylo často již vytčeno) nejen v přítomnosti, nýbrž také v minulosti. Studium historického vývoje, jak dokazuje Heger; teprve zdokonaluje, dovršuje všeliké