kovi, jenž vylézá na nebetyčný strom a nalézá na něm hrady, zmínka o vílách, vypravujících si o léku proti nemoci princeznině (II. 3.) — toť asi vše.

Právě tak nepatrný jsou zbytky starožitných prvků látkových, totiž takových prvků, které mizí obyčejně již v současném podání lidovém, a bývají nahrazovány jinými, bezvýznamnými, neb vůbec vypouštěny. Zbytkem takovým je detail v dotčené již látce o rekovi, lezoucím na nebetyčný strom (III. 9.), kde najde v hradech dívky. Má na ně dole čekati, až pojedou tryskem v kočáře na naznačeném místě a dotknouti se kočáru, jinak je unese zlý duch. On propase pravý okamžik a musí je hledati znovu. Druhým takým prvkem je líčení, kde přebývá duše netvora mimo jeho tělo (III. 4.) a třetím konečně kráva, radící dívce macechou pronásledované (II. 1.).

Tím by byly asi vyčerpány zvláštnosti látkové našich versí. Po stránce formalné neliší se v ničem od průměrných versí cizích. Počátky i konce, lokální udání jsou pravidlem neurčité. Charakteristických zvláštností málo. Význačná jména zřídka.

Pepelúhár III. 1., Mevšé II. (38.), Kurent II. 6., Sirotica II. 1. Je-li rek zvláště vyznačen, bývá to jen běžným všude oblíbeným způsobem, že učiněn z něho voják (III. 11.), vysloužilec (III. 8.), sběh (III. 4.). V zakončeních, jsou-li jaká zvláštní, převládá opět živel duchovní a mo-ralisující. Na př.:

II. 3. To je bila pravična kažen kakoršne nas varuj Bog in sveti křiž!

I. 8. Ta pripovedka nas dobro pouči: da moramo mrtvé pustiti pri miru in ne morda, da bi se celo norčevali ž njimi. Eeči moramo: Bog se jich usmili! Amen! Charakteristická zakončení jiná velmi vzácná.

II. (47.) ... ta sem jaz tudi, ker vam také řečí pripovedujem, na-mesto, da bi molil rožni věnec — a tudi vi ste mevšeta, ker me poslušate.

III. 2. Kmalu je bila poroka in také gosti, da so še meni dali iz naprstnika jesti in iz řešeta piti, da imam še zdaj mokré ustnice.

Látky samy, jak již svrchu dotčeno, jsou proseté cizími vlivy a navzájem skříženy, tak že těžko je skupiti k sobě dle příbuznosti. Bé-řeme při každé z nich za základ hlavní kostru, třeba by dávala jen rámec ostatním, vsunutým povídkám, a dle těchto koster je řadíme aspoň přibližně k sobě, dělíce si je na čtyři skupiny:

a)o rekovi (recích),

b)o dívce (ženě, dívkách),

c)o dětech,

d)varia.

a)0 rekovi.

Kostra: Rek posílán králem několikrát pro vzácné věci k zlé bytosti. Látka náleží k vzácným a záhadným. Verse