Dějiny slova pluh — pflug vystopovati, jest úkolem velmi těžkým. Dle Hehna pochází tento germánsko-slovanský název z dob, kdy severovýchodní národové ze svých lesů a rovin byli vytlačeni na jihozápad. U Plinia nalézá se zpráva, v níž čteme slovo plaumorati, v kterémžto označení vidí Hehn název pozdější plugů, ač tvar slova jest dosti temný. Anglosasové přistěhovavší se clo Britanie v 5. století po Kr. toho jména ještě neměli a shledáváme se s tímto jménem u nich až v 11. století. Uprostřed 7. stol. nazývá se v longobardském zákoně toto nářadí plovum = plobum Hehn soudí, že od národů keltických v Gallii usedlých dostalo se slovo to ke Germánům a od těch že přešlo ke Slovanům, dodávaje, že tito vždycky od G-ermánů přijímali vymoženosti rolnictví, ač historicky ani sám to nedokazuje ani důvodů jiných nepřidává.

Chceme-li v českých dějinách pátrati až ? jménu pluh, stopujme pověst vstoupení na trůn knížecí oráče Přemysla. Kosmas (-(- 1125) užívá slova a rat rum pravě: „vyňal z lýčené kabele chléb plesnivý a kus sýra a tu kabelu položil na trávu na místě stolu." Podle Kosmy oral Přemysl pluhem á dvěma voly a to sám bez poháněče užívaje bodce (stimulus) ? pohánění.

Původce kroniky zvané Dalimilovy, jež povstala na začátku 14. stol., užívá důsledně slova radlo, kdežto v německém překladu jejím r. 1346 pořízeném užívá se slova pflug. Kadlo dle Dalimila vykonává nejtěžší polní práci. Jeho lemeš nenazývá se náradlník jako nynějšího středočeského radla, nýbrž radlice. Tak zove se do dneška lemeš pluhu i severočeského háku a bezpochyby, že Dalimil míní slovem radlo tento hák, který celou polní práci vykonává. Také není pro tuto otázku bezvýznamným, že u Přemysla vidí nikoli osten — bodec, nýbrž otku. ? orání dlouhým hákem není totiž potřebí ostnu, nýbrž nutným je poháněč a oráč tudíž nemá v ruce osten nýbrž — otku.

V kronice Pulkavově z r. 1374 se vypravuje, že „Přemysl převrátil pluh a položil na radlici chléb se sýrem a jedl". Užito již zde slova pluh a od té doby nacházíme ve všech pozdějších kronikách slovo pluh, kdežto slovo radlo jest vymýtěno.

V kronice Aeneáše Sylvia z r. 1510 a v knize H. L. Gude: Staat von Böhmen z r. 1707 (reprodukce v Č. Lidu VIL r. str. 241. a 242.) jest vyobrazení scény Přemysla s posly Libušinými. Tu Přemysl sedí u převráceného pluhu, nebo na něm a pojídá z chleba a sýra položeného na radlici.

Druhý kruh obrazový hradní kaple ve Znojmě na Moravě představuje tutéž scénu Přemyslovu.*) Volkové táhnou nad míru primitivní pluh, jehož spodní konec je patrně pobit železem; o kolečkách není ani památky. Obraz shoduje se úplně s versí Kosmovou. Není ???? ani stopy ještě po onom „železném stole", převrácené to radlici, a to proto, že