str. 301
V léj vešel Pavel Krňů. PřícTaci ke siołu pizł417) klobúkem do peří, ž sa stopky418) zmíšaly s čistým aj z nedrhnutým.
Nech ťa pes opere !89) praviia Rozára pekařova a buchýc! ho do idů. My sa s tým pinožíme . . .4I9)
Ja, šak byste neměli v zimě co dełat, dyť si to nechte. Hledíte do ,oho pořáď, jak vrana do kosti, aj v nedělu.
Což máme dělať? Vy máte ty cumliska, ale my nemáme co v ruce držať, praviia pekařka. A cérky by potom chodiły s oklapenýma420) rukama, nido by jich nechťét.*21) Veť od práce sa brzo odvykne.
Šak aj na zimu nám dosť ostane, ešče bys mjél aj ty co dělat, minila Rozára.
Ja, já sa do robskéj práce nerád míšu, pravil Pavel, ohlédaja sa po izbě.
No, kohož hledáš, včérajšího dna? vysedla naň pekařka, buďaci zlá, že jím húc422) do peří.
Ale, tetičko, dívám sa, lesti tu néni Francka Maděrového, připrávjál423) ? ní Pavel. A už néni, dyť sa dívám aj do peňky,249) šak je jak čuna,424) vlez425) by tam. Tož to býl iste on.
No a což?. . .
Ja, videl sem pod poddomím426) utíkať kohosi, tak býl v jeho zvýšce, aj tak leťél rozčápený427) jak slépka, dyž na ňu kšókne 428) Přídu ge dveřom — klučka zapízdřená.429) Je to od popu, pravil Pavel, ňueha-jaci430) ? ruce. Tož to bylo to ševčisko. Iste to na mna naslrážíí. 431)
Věřte, a tož sa zdá, jak by býl hlupkavý432), divila sa pekařka.
Mhímm, hlupkavý! smň sa pekař. MóžeS íť po něm zbírať. To je jáderko! Ten se nedá v kožuše do vody vehnať! Sak číovéka pozná po řeči,89)
Hleďte vy sa ho, duša pofňurá!433) hřešila pekařka, dávajaci Pavlovi hadru na utříti. A tož což máte spolu?
Ja, toťkaj sem ho dozíral, jářku, tož je-ji to pravda, že ten váš stařík434) zabił krávu papučú při oračce? Tož sa mu väeci smíli a on býl na mňa zlý.435)
Ty si ale šelma vybijaná!
"') praštil. 41S) páperky. 419) Pinožiť sa — namáhati se, zvi. s nějakou prací, ? níž nedostává se schopností neb sil. 42°) Švadle listí klapí (neb klupí) na stromě. "') Roba, co nechává ruky oklapené (t. od zápěstí ovislé, majíc je zí-royeň v loktech nazdvižené), je každá zdechła (líná). m) uhodil. 4??) fřiprávjať -přimlouvati, mluviti lahodné. Nemusíte si tak na mňa húkať, sak vy umíte aj ináč mluviť, šak tedy (tehda) ste ke mně pěkně připrávjali. Pnpravjať — připravovati, chystati. Sa tam tušim k désči pripravjá. "') morce. 4") vešel by se. ????-ji ton olej do téj sklenky? 4") podloubím. m) Čápiť sa — pnkrčovati se ^ zemi- Slepice sa čápi, když ji chce někdo chytiti. 4!s) Kšóknúť — zavolati kšo! (JNa slepice, když se odhání.) 4") Zapízdriť — pomazati něčím mazlavým. Pomazati Wátem — zamatłai 430) čichaje. 431,, nalíčil. i3í) přihlouplý. 4S1) potměšila. 431) Sta-í neužívá se vo smyslu potupném jako v češtině dědek. Ovšem: náš staříček, nebo při oslovení: staříčku. <35) dopálený.
