Kareł Nosálků vykládá! o komedyji, jak v nedělu ukazovali živú hlavu.

Ja ti komedyjanti, to je co figel536) to groš,89) jak sa praví. Dysi tu být také komedyjant, zpomjeł si Olšák, na městě u svatého Jána mjeł na-tahnutú linu,537) a tož tam dělá! všelijaké kumšty. Přived tam aj kohúta, zapříhl ho, a ten kohút tah kładu. Šla Hrčkova dívka s nářitkem538) trávy a v téj trávě' meła rváča.539) Ale, vy hlúpí, praví těm lidom, co na to hečali,540) veť to ten kohút vleče slámu. Tož ten komedyjant, chtě-jaci sa na ní odvézť udětál jí tak, jak by byla ve velikéj vodě. Miła dívka, zacała ona sa ohŕňať a břésť — a tož potem meła smíchu !

Ja, to tak pravíja, mysłeł Švirák, ale šak to sú enom takové ba-ligy . v541)

Tanu, šak já to enom tak pravím, vymlúvář sa Olšák.

. . . taják ten .stary Chałupa dysi id'aci v noci z kłobuckeho jarmarku — na Ohýřově bývala prvéj taková rovénka, taková tanečnica, tam jak sa ide k Chmelovským — tož tam viďéi ťakviť5ia) sa jakýsi ohýšek.543) Hned' był doma:544) veť to sa tam přesúšajú peníze — co iného? Ja nabaťkál on starého Vršatu a vypravili sa tam s virgulama. Udělali svěcenu křídu kolo, stanuli si doň a Chałupa začal říkať. Dłuho nebylo nic. Až potom že sa naraz zjavü taký kaňúr545) — a to był ten »nedobrý«, mjeł kelčáky jak vidly a na nich zméch peněz. V téj na ně jakýsi kravař zavolá! a bylo po všem. Vypravili sa tam podruhéj. Tedová říkal zas Vršata. Větr fujígál,546) było zamračené, enom chvílama vybřed měsíc a nekerá hvězdička sa załybotała.547) Dyž sa odbilo na veži dva-nást, otevřela sa zem, a vidíjá zbečku548) peněz dožvíjakých. V téj Chałupa sa ohlédne — a to nemjeł dělať — a vidí: čert má jeho céru Hanču v řezací stolici a chystá sa jí kosířem uťať hlavu. Chalupa zařval: Ježiš-maryja ! — bečka sa propadla, Vršala pustil zaříkací knihu a zeberaci sa dál do myku, 549) Chałupa vypłakovał 550) za ním, a čert jich hnal až po Jasenický mostek, daléj už nesmjeł. To była jeho hranica. Šak sa to na mále zatřáslo ! 551) Chalupa přileťél dóm jak bez ducha, vyrazil dveři