Předchozí 0382 Následující
str. 372

Kareł Nosálků vykládá! o komedyji, jak v nedělu ukazovali živú hlavu.

Ja ti komedyjanti, to je co figel536) to groš,89) jak sa praví. Dysi tu být také komedyjant, zpomjeł si Olšák, na městě u svatého Jána mjeł na-tahnutú linu,537) a tož tam dělá! všelijaké kumšty. Přived tam aj kohúta, zapříhl ho, a ten kohút tah kładu. Šla Hrčkova dívka s nářitkem538) trávy a v téj trávě' meła rváča.539) Ale, vy hlúpí, praví těm lidom, co na to hečali,540) veť to ten kohút vleče slámu. Tož ten komedyjant, chtě-jaci sa na ní odvézť udětál jí tak, jak by byla ve velikéj vodě. Miła dívka, zacała ona sa ohŕňať a břésť — a tož potem meła smíchu !

Ja, to tak pravíja, mysłeł Švirák, ale šak to sú enom takové ba-ligy . v541)

Tanu, šak já to enom tak pravím, vymlúvář sa Olšák.

. . . taják ten .stary Chałupa dysi id'aci v noci z kłobuckeho jarmarku — na Ohýřově bývala prvéj taková rovénka, taková tanečnica, tam jak sa ide k Chmelovským — tož tam viďéi ťakviť5ia) sa jakýsi ohýšek.543) Hned' był doma:544) veť to sa tam přesúšajú peníze — co iného? Ja nabaťkál on starého Vršatu a vypravili sa tam s virgulama. Udělali svěcenu křídu kolo, stanuli si doň a Chałupa začal říkať. Dłuho nebylo nic. Až potom že sa naraz zjavü taký kaňúr545) — a to był ten »nedobrý«, mjeł kelčáky jak vidly a na nich zméch peněz. V téj na ně jakýsi kravař zavolá! a bylo po všem. Vypravili sa tam podruhéj. Tedová říkal zas Vršata. Větr fujígál,546) było zamračené, enom chvílama vybřed měsíc a nekerá hvězdička sa załybotała.547) Dyž sa odbilo na veži dva-nást, otevřela sa zem, a vidíjá zbečku548) peněz dožvíjakých. V téj Chałupa sa ohlédne — a to nemjeł dělať — a vidí: čert má jeho céru Hanču v řezací stolici a chystá sa jí kosířem uťať hlavu. Chalupa zařval: Ježiš-maryja ! — bečka sa propadla, Vršala pustil zaříkací knihu a zeberaci sa dál do myku, 549) Chałupa vypłakovał 550) za ním, a čert jich hnal až po Jasenický mostek, daléj už nesmjeł. To była jeho hranica. Šak sa to na mále zatřáslo ! 551) Chalupa přileťél dóm jak bez ducha, vyrazil dveři


5S6) Figel — šiabalstvl, podvod. Tož on na mňa s takým figlem ide. 537) lano. 538) nářitek — asi '/3 břemena. S39) Rváč — jistá tráva. Když se vsype tráva do vody, „rváč ide hore vodu", po čemž se pozná. Kdo má rváéa, jest nepřemožitelný, nikdo ho neoklame, všude projde nepozorovaně, všecky zámky rváčem otevře. O děvče, které má rváča, hoši se rvou; má-lí prodavač na'trhu rváča? jde mu zboží „na úchytku". Hodí-íi někdo o muzice rváča na zem, hned se všichni rvou. 510) Hečať — zevlovati, padnouti do očí. Odevšad1 byli lidé vystúpení, hečali na tú svaďbu. Tá červená šatka, to tak hečí. 541) smyšlenky (ze slov). 542) Ťakvíť sa — zračiti se v neurčitých obrysech, zdáti se. Cosi sa ně o tom ťakví (vzpomínám si nejasně). 513) Oheň, dem. ohének, ohýšek. 5'4) Byť doma v tomto smyslu: porozuměti, seznati (jako svou domácnost zná). Tož tak jako tak, tož včil už su doma! 543) navedl, přemluvil. 5IS) Kanec, intens. kaňúr. 546; skučel (onomatop.) 547) Lybotať sa'(slov. ligotat) — třpítiti se mihotavě. 518j plný sud 519) Mýknúť - uhoditi, myknúť sebú — hoditi sebou, mrsknouti sebou. 550) utíkal, viz pozn. 69) 5b'j t, že jich nechytil - hnedle by je byl chytil. Máiem bych sa był pože-bračíi — hnedle bych se byl pochroumal.

Předchozí   Následující