Předchozí 0481 Následující
str. 471

Křúpalé dopravjali828) g jarmaku, tož šli neskoro spať.

Starý sa převalovat na łoznici z boka na bok, nemoh cosik odespať. Mičků pes vył, a dyž to psisko vyje, to sa dycky něco stane. Křupala vtrhuaci papuče vyšel na dvůr. Hlásný prám829) piskał jedenastu. Větérek sa nepohnul ; všady ticho. Stromy sa černaly proti nebi. Hvězdičky svítily jasno, mléčná cesta sa značila, enom nad Jabloňovím było pomračené. Vrátil sa do izby.

Matka obuďací sa, praví mu: No, co zblúzáš83") jak měsíčný !831)

Ja, tak sem enom vyšéí ...

Enom si věrně leh, čuje zas psa zavyť. No, ty bivoňu832), pravil Křupala v duchu, moh bys už také dať pokoj, až něco nepřivoláš.

Křúpalka odespała, ale tatik nemoh oka zetknúť.833) To je šak spáni! A zitra toléj práce na mňa čeká. Tak přemýšlá, přemýšlá, leza naznačky, co bude stanaei prvéj dełat. Dive sa do tła,834) co tam były zavěšené kúbka835) cvistů836) a kubka sa naraz bělajú, bělajú naproti černém tłu ...

Krupała si protíře oči ...

V téj dosi búří na okno a křičí : Nelekajte sa, hoří !

Krupała škŕk a otevřel okno. Chťél sa optať, de. Ale už tam ne-było nikoho, už dosi bún'ľ na okno u Janírků: Nelekajte sa, hoří! a leťaci dołu cestu kričal: Hoří, hoří !

A už aj było čuť zezdałeky štabárat837) na buben, a v izbě sa osvítilo od záře.

. Křupala honem rožnúl, aby sa ostatní nedolekali.

Rozáro, praví potichy, stávaj !

A což tak brzo ?

Janu, nełekaj sa, veť desi hoří. Ale šak je to daleko.

Janka brzo by museli za nohy stahnúť s pece. Ti mladí lidé, to spí, jak by jich do vody hodił.

Krupała vyletel na dvůr. Na veži blánalis38) všeekýma zvonama. Zodevšáď letěli lidé rozkvasení*) ze sekyrama, s putnama, z hákama a kričali: Hoří. hoří! A doháňajaci sa ptali: A tož de je to? — Napřeď ? budce. Neměli klúča, tož Pavel Krňú mastil do brány sekyru. Vysmy-čili střikač a hybaj ! v jednom pajzi839) k ohňu. U zámku jich očkávál Bebeš s koňma.


828) Dopravjánl (sukna) — appretura. 829) právě. >30) ZMúzať, intens. zblýňať — slíditi po něčem. 831) náměsiáný. 83?) Blvoň ?- pes, také přezdívka helvítům. Onomatop. nápodobení štěkání: blv, blv! Zdrobněle : blvkať, zhruběle : blvýnat (simpl. není). Hafať se neužívá, ale zdrobněle: havotať. Havák — pes ve mluvě s dětmi. 833) semknouti. 9Sl) stropu 83 ) klubka 83S) Cvisty — prádlo z řidké vlny na okrajky sukna. 837) poplašně bubnovati, nepravidelně. 83S) Bláůať — zvoniti poplašně nebo vůbec nemelodický. Zvony zvoní: Cambél — bombél, do to umřel. Když umře bohatý, zvoní mu: Máantyky — kabáaty, máantyky — ka-báaty, ale chudému jenom: Same hadry, same hadry. Dysi ? jeden do světa a dyž přišel do Rokytnice, zvonili tam: Tám zle, tu zle, dyž neni v uzle. Tož tfin sa vrátil. 839) skoku. *) rozespalí v. 759.)

Předchozí   Následující