K zábavám dětským lidovým ve Dvéřích jazyka otevřených*) řadí Komenský vedle »šprýmů a ostrých připovídek« jistě ze zkušenosti hádanky čili, jak se tenkráte po staročeskú říkalo a jak také Komenský několikráte uvozuje — pohádky, název dnes ovšem již v jiném významu. Doporučuje dětem: »Pohádkami se potýkati vtipná věc jest.« Přidává tu hned Komenský další zábavy dětské, podnes oblíbené i s názvem v lidovém podání: »Míčem, koulí a kuželkami, šamrhou, p u k a č e m, v r á ž e, na m ž i k (t. j. slepou bábu), sud, lieh atd. (hráti) dětinská« jest věc.

AI. Jirásek zachytil z lidového života**) malé drobotiny pasoucí, roztroušené po kopcích a polích, úhorech i loukách, zajímavý, starodávný zvyk, že na sebe do veliké vzdálenosti táhlým, zpěvavým hlasem pokřikují, mezi sebou tak zvaným halekáním, he lekáním se dorozumívají. Podobně žnečky helekaly na sebe, dohadujíce se o poledni o skončení žatvy při západu slunce a pod.***) Ustálil se název pro toto »hlásání« v lidovém podání — helekati. A tu opět stáří tohoto charakteristického zvyku i zábavy potvrzeno od Komenského, jenž několikráte mezi dětskými zábavami a popěvky výslovně jmenuje — hele-kání!

Komenský dokazuje v Informatoriu, že veselé srdce sám život člověka jest, a navádí proto, aby dětem chystalo se potěšení. »V prvním roku prý slouží se jim k veselosti kolíbáním neb konoušením, zpíváním aneb nelekáním, hrkáním neb pleskáním, pěstováním neb procházením; snmmou milkováním se s nimi jakýmkoli, jen mírným a rozšafným způsobem . . .f) V druhém roce muzika zevnitřní již také dětem libá býti začíná, zpívání, hudení, h e 1 e k á n í, břinkání, zvonění, hodin bití, hraní na nástroje muzické.ff«)

Další návody Komenského v Informatoriu a obdobné zmínky v Kancionálu, vydane'm v Amsterodame, nasvědčují, jak znal Komenský detské koledy, pomlázkové popěvky a pod.

Všímal si Komenský také výročních zvyklostí a obyčejů, zábav. Zmiňuje se poněkud s příhanou, že »masopusta v maškarách odpravují«. Všímal si i tak zvaného »pádla« masopustního. Řeznické cechy mívaly o masopustě zvláštní zábavu s koží kravskou, upravenou v »pádlo«. Chodili po domech s napjatou kravskou koží a vyhazovali s rozpustilostí do výše svého druha, obyčejně mladšího, robence, za všeobecné veselosti a zábavy diváků. Pak značilo »vzíti někoho na pádlo« zmítati někým skutkem i slovem, žertovati s někým, »špadrnáčky«, kratochvíle, s někým