»koledy«. To bude vyžadovati zvláštního článku. Jan z Holešova odvozuje koledování (kolendisatio) od Kalendae (že v prvních dnech měsíce kněží chodili s křížem po domech;, od colleta, colletor (vzájemná radost nad narozením Kristovým), nebo od koláče, vánočního pečiva.

Tuto hned zasluhuje pozornosti, že píseň kolední, zapsaná podle paměti mnicha Alše od Jana z Holešova (Vele, vele, stojí dubec prostřed dvora) jest zapsána souhlasně v jiné ještě památce staročeské,*) ve sbírce Kázání kněze Matěje s českými glosami z r. 1436 (Zemský archiv moravský v Brně). Mnich Matěj v Hradišti slýchal vánoční tuto písničku na Moravě, jak výslovně dodává, že »posud« se tak zpívá. Kazatel Matěj souhlasně s mnichy Alšem a Janem z Holešova soudí, že je to upomínka na pohanské vzývání božstva babylonského Bel. Netroufám si rozhodovati o filologickém výkladu počátku koledy »Bele, Bele, stojí dubec prostřed dvora« (pak: Vele, vele...). Jen upozorňuji, že moravské koledy podnes začínají: »Belej, belej, synu můj! Belej, hajej...« a pod. (Zítka, Koledy, 1923, str. 16). Souvisí to se začátkem této nejstarší dochované koledy staročeské (Bele, Bele)? Nezvyklé slovo snadno podobou svedlo k násilnému dohadu o božstvu Bel.

Jana z Holešova pokus o výklad původu koledy (biskup sv. Vojtěch, nebo biskup Kosmas až za vlády knížete Břetislava, vyhlazovatele pohanských přežitků, zavedli místo pohanských obchůzek na začátku měsíce s modlami jen jednu obchůzku kněžstva křesťanského, na Štědrý den, o vánocích, po domech věřících, koledy) není ojedinělý. Jakoubek ze Stříbra (viz nahoře) prohlašuje sv. Vojtěcha za původce koled kněží, jež popisuje zevrubně Štítný (viz Soukup), souhlasně s Janem z Holešova.

Jan z Doubravky (Dubravius, biskup olomoucký) v 16. století starou tradici o sv. Vojtěchu změnil, že prý to byl biskup pražský Kosmas. Jeho radou kníže Břetislav r. 1098 ustanovil vánoční obchůdky kněží za zpěvu hymnů, s křížem a s ostatky svatých po domácnostech. Kdo nepolíbil kříž a dal na jevo smýšlení protikřesťanské, nebo se vyhnul odchodem tomuto obřadu, byl trestán.**) Opakují pak světští i církevní historikové