Předchozí 0088 Následující
str. 85

tuto domněnku, zaměňujíce sv. Vojtěcha z původní pověsti nejstarší biskupem Kosmasem. Opakuje to Balbín podobným líčením a první použil při zápisu Kosmova ustanovení o vánočních obchůzkách názvu »dnešního«, koleda.*)

Opakuje zevrubně tuto pověst prvně po česku již missionář Chanovský f 1645 (Zíbrt, Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi a Jan Jeník rytíř z Bratříc o výročních obyčejích, pověrách a slavnostech staročeských, otisk z Věstníku král. Č. Spol. Nauk, 1895, str. 3): »... kněžstvo koleduje a posvěceným kadidlem v domě kadí. Nazývá se to koleda, jako by řekl colenda, to jest uctění. Neb tím zpíváním a navštěvováním chtějí kněží uctíti poctivé hospodáře...« O původu koledy. Vznikla ustanovením knížete Břetislava a biskupa Kosmy v Praze: »Příčina toho byla, že mnozí z lidu českého, jsouce jíž křesťané, však ještě často se zpátkem k modlářství obraceli. Nařídili tedy, biskup a kníže, aby všickni hospodáři v Štědrý večer v domech svých zůstávali, kněžstva dočkali, Boží umučení a svátosti svatých, kleknouc na kolena, uctivě líbali. Jestliže by pak kdo té doby doma se nenacházel, aneb jsouc přítomný, té poctivosti Kristu Pánu vzdáti nechtěl, ten aby za pohana jrnín a držán byl.«

Znova rozhovořil se o koledě křižovník Beckovský (Posel-kyně starých příběhů českých, Praha, 1700, str. 271): »Léta 1097 on Kosmas, biskup pražský, v svém biskupství to chvalitebného ustanovil, aby duchovní správce, neb farář sobě svěřené ověičky aspoň jednou, v roce navštívil, jim otcovské požehnání, jakožto svým dětem duchovním, udělil, do jich obydlí s žáky vejda, obraz Božího umučení jim k políbení dal a skrze to zkoumal, jsou-li všichni křesťané, aneb mezi nimi ještě smíšení pohané1? Neboť pohané kříž líbati nechtěli. Kdokoliv jej políbiti nechtěl, na příčinu byl tázán a na to ihned z Čech byl vyhnán. Ten chvalitebný obyčej dosavad se zachovává a jmenuje se koleda.« Uvedení kronikáři ve století 17. a 18. znovu a opět bývají uvozováni (viz doklady v mé knize Staročeské výroční obyčeje) na svědectví, že koledu zavedl biskup pražský Kosmas (na sv. Vojtěcha zapomenuli).' Přistupuji tedy po před-


notarentque diligenter eos, cmi cum veneratione ad ferendum signo S. Crucis osculum accederent, Christianos se esse agnoscentes, aut tanouam inimici Crucis accendere contemnerent, vel se inde furtim subducerent, quos deinde princeps vel ipse praesnl puniebat.«
*) Epitome historica rerum Bohemicarum, Prag-ae, 1677, 210: »Hic (Cosmas, Prageusis episcopus) avertendis, quae invaluerant, superstitionibus instituit, ut parochi cum Divorum reliquiis hymno« sacros ministris canentes, auotannis oppidanorum et rusti-eorum domos et casas adirent et crucem, oseulandum domestieis omm'hns poTíficerent ínno^ ho^'f. coledam apneUnTit): qui crucis oseulum recusaret, oomprehenderetur et caussam diceret.«

Předchozí   Následující