chozích úvodních vysvětlivkách k obsahu pamětí mnicha Alše.

Z rozvláčných nábožných a mravokárnych úvah a přirovnání církevních obřadů k obyčejům, zábavám a pověrám lidu staročeského o vánocích vybírám jádra věcná k sestrojení mosaiky, jak slavili naši předkové vánoce ve století 14.

Křesťané postí se na Štědrý den, až zazáří první hvězda večernice na obloze. Trochu se posilní jídlem, spánkem a pak bdí až do jitřní. Zatím služebníci ďáblovi oddávají se nemírnému jídlu a pití a bdí až do hvězdy jitřní, dennice; hrajíce v kostky, věští o štěstí kostečné hry v příštím roce. Když zvoní na jitřní, hráči, zmalátnělí pitkou a hrou, jdou spát až do východu slunce, nedbajíce ranních mší vánočních. Výčitka tato shoduje se se zákazem arcibiskupa Arnošta z Pardubic, hráti o vánocích v kostku, hru, od ďábla prý vynalezenou. Viz podrobnosti a doklady Zíbrt, Z her a zábav staročeských (Moravská bibliotéka, č. 38), Velké Meziříčí, 1889, str. 50, 74.

Boží milostí darována jest spása člověčenstvu narozením Páně. Proto se jmenuje právem Štědrý večer. Na památku nebeské štědrosti křesťané ten večer vedou si štědře. I chudý otec snaží se darem potěšiti rodinu. Aspoň rozžehne veliké světlo ve světnici. Staří, počestní lidé na Štědrý večer otevírali domy dokořán, aby každý, komu libo, mohl volně vejíti a přijmouti pohoštění, zotavení. Staří nejen k lidem byli štědří, i k dobytku, přilepšili mu do jeslí, do žlabu, vzpomínajíce, že vůl a osel v chlévě v Betlémě zahřívali Ježíška novorozeného.

Také opasky mívali na Štědrý večer staří otevřené, připravené, aby ruka jen sáhla pro peníze a darovala chuďasům. Také kladli peníze na stůl mezi jídlo, nikoli pro pýchu světskou, než by byly peníze po ruce hned, kdyby nuzný zavítal do domácnosti. Také na stůl štědrovečerní kladli klenoty, aby, dívajíce se na ně, rozpomenuli se na štědrost nebeskou. Ďábel prý ty počestné obyčeje všecky převrátil: Výkladem honosných věcí na stůl dokazují pyšně mnozí svou zámožnost a moc. Třesou penízky v měšci na Štědrý večer, aby se jim příští rok peníze hodně množily. Kladou peníze mezi jídla na stůl, aby prý měli štěstí v penězích. Otevírají měšce nikoli pro chudé, než aby prý štěstí vešlo do nich.

Na Štědrý večer posílají si lidé vzájemné dary, »Štědrého večera«, dary příjemné, vzácné a zejména voňavé, mezi miskami dvěma. Kdo dar dostane, odvděčuje se díky dárci a odmění posla a po jiných poslech zase posílají Štědrého večera svým přátelům. Posel jmenuje, od koho dárek nese:»Petr nebo Jan Dlapka posílají vám Štědrého večera!« Ďábel zase prý převrátil staré počestně, křesťanské zvyklosti v pověry. Posílá dary štědrovečerní, nikoli pro památku božského seslání Ježíška,