srostl nerozlučně se starodávným obyčejem udíleti dárky, jež jsou nyní zavěšovány na haluzky a kladeny pod stromek. Vánočnímu stromku jsme přivykli a dnes nikdo se neptá, zda obyčej jest starý nebo nový. Ať vznikl jakkoli, kdož by chtěl zbaviti dnes Štědrý večer té něžné přízdoby a dítky jásavé radosti...

Učenci hádali a hádají se o původ vánočního stromku. Koho by zajímaly tyto dohady, dočte se jich v přehledu v mojí knize »Hoj, ty štědrý večere« (Veselé chvíle v životě lidu českého, svazek 7.), v Praze, 1910, str. 39 ad. U Němců vážné a podstatné doklady o vánočním stromku (odmyslíme-li si bájeslovné výmysly a uměle zesnované vidiny) nesahají dále, než do 18. století. V Anglii, ve Francii, v Italii, v Kumunsku šíří se obyčej teprve v polovici věku 19. U Němců obyčej se vyvinul a od nich šířil se k národům jiným. Není to obyčej lidový, všeněmecký, nýbrž původu umělého, městského. Snad při vzniku působila obdoba lidových májeěek, ověšovaných ovocem, cukrovím, pečivem, s nimiž koledníci chodívali o vánocích, o novém roce a pod. Tedy při koledových obchůzkách. Na stůl štědrovečerní trvale nebyl umísťován. Smíříme se s tímto výkladem a s touto skutečností. Jen litujeme, že rodiny i v městech i po venkově starodávné jesličky nahrazují o vánocích stromečkem vánočním a pomalu děti československé už ani nebudou znáti jesličky.

Pokud se Cechů týče, udržovala se pověst v Praze, že v prvních letech ID. století herec nějaký sliboval překvapení hostům o vánocích. Po večeři otevřel pokoj a v něm zářil a třpytil se stromek, slavně vystrojený. To prý se všeobecně o tom povídalo. Pověst obyčej rozšířila v Praze i pak z Prahy po městech.

Nejstarší posud známá domácí zpráva tištěná o stromku zachována jest od Krolmusa (Staročeské pověsti, 1845, I. 476). V Čechách o Štědrém večeru mají prý na koutním stole smrček nebo jedličku, májku okrášlenou věníkem, ovocem, pečivem a oděvem (jablky, ořechy, hruškami, slivkami, mandlemi, rozinkami, perníkem, ptáčky, šátky atd.) osypanou, neb nad stolem zavěšenou obráceně dolů! V Praze a okolí Prahy kladou stromek mezi jídla vánoční, kde zasednou ke stolu k večeři štědrovečerní. Jinde (III. 1851, 33) prozrazuje Krolmus, že stromek vánoční není původu českého. Vypravuje, že křesťané staví na Štědrý večer prostřed stolu »plodný, rajský neb májový stromek«, přidává však do závorky, aby názvu českému bylo rozuměti — »Christenbaum«, název německý! Názvu dnešního »stromek vánoční« ještě nezná r. 1851!

V rodišti mém, ve vsi Kostelci nad Vltavou a v okolí