Orlíka vůbec rozšířila se vědomost o stromku vánočním v letech šedesátých, z nadělování obleků a dárků chudým dětem na zámku Orlíku o vánocích, kdež členové rodiny Schwarzen-berské v upomínce na princeznu Gabrielu rozdávali dětem celé haluze s cukrovím, svíčičkami, z velikého stromu vánočního, obrovské jedle. Potom doma jsme stromeček v malých rozměrech napodobili. V naší vsi studenti z Písku a z Tábora, z Příbramě teprve v letech 70. (19. věku) přenesli panský obyčej pod doškové střechy do chat, do rodin, rozumí se, s chudičkou výzdobou. U nás v Kostelci tesař, můj strýc Kašpar, proslavil se umelostí při rozvěšování »mejdlíček«, »štangliěek větrových", »kroucených cukrlat«, »praskacích cukrlat«, pozlacených hrušek, švestek, jablíček míšeňských atd. Dnes není domácnosti v naší krajině, kde by nemělo i nejchudší dítě stromeček. Zdá se mi to víře nepodobné, jak rychle a všestranně mohl se nový, německý obyčej rozšířiti, když vidím nyní, jak se před vánočními hody zazelenají všude v městech ulice a náměstí hájem stromků všeho druhu, jak se pořádají zvláštní slavnosti u stromku, s říkadly, s hrami, se symbolikou výzdoby..,

Tvrdím, že k rozšíření obyčeje přispěl Schmid povídkou »Štědrý večer«, již r. 1827 vydanou po česku poprvé a pak v krátké době ještě šestkráte, napřed v městech a pak i po venkově. Spisy Schmidovy (jak svědčí tolik českých vydání) se zálibou byly čítány a poznatky z nich byly přizpůsobovány životu českému. Obyčeje, rodinné slavnosti, obřady, byly podle Schmidova líčení napodobeny. Není divu, že také cizí dojemný obyčej se stromkem vánočním ujímal se v domácnostech.

Knížka o Štědrém večeru od Krištofa Schmida byla přeložena od tří buditelů: 1. Štědrý večer. Povídka dárkem Štědrého večera dítkám od skladatele Krasliček. Přeložení Frant. J. Svobody, v Praze, Neureuter, 1827. Souvislost s německým vydáním Schmidovým v Chebu r. 1825 (Der Weihnachtsabend, Eine Erzählung- zum Weihnachtsgeschenke für Kinder, Von dem Verfasser der Ostereier, Eger, 1825, bei Joseph Kobrtseh) podle názvu, přeloženého doslova od Svobody, jest patrná. Znova (2. vydání): v Praze, Jeřábek, 1835. — 2. Štědrý večer, povídka k vánočnímu obdarování dítek, od K. Schmieda. Přeložil P. Sláma. Písek, Fetterle, 1827. — 3. Přeložil J. V. Vlasák, v Praze, arcibiskupská tiskárna, 1830. — 4. Znova: Tábor, Landfras, 1831, s titulem: Odplata za lásku dětinskou, anebo dar Štědrého večera. — 5. Znova překlad Fr. J. Svobody, s nápisem: Štědrý večer, Povídka dárkem Štědrého večera dítkám, 3. vydání, Pardubice, J. H. Pospíšil, 1853 (Spisy K. Schmida, svazek 17.). — 6. Znova: Štědrý večer, Praha, 1860. (Veškery spisy K. Schmida pro mládež a přátele její přeložil Dr. Josef