danejm pod plat dala a tudy jim k vychovaní a k odchování většího počtu dobytka pomoc poskytla a tak sobě poddaný zvelebila, odkudž když poddanej zásobený jest, vrchnosti na pivě větší užitek dává a příčinu nemajíc pro chudobu vrchnosti i ji-nejm lidem krásti. A jakej by odtud taky užitek vrchnosti při rozmnožení lesu byl, an v onejeh lesních končinách, kudy ovčí dobytek se pase, žádné mlází vzniku nemá, anobrž les se docela vyhubí a stromoví, ukousnouc ovce jemu korunku, zakrsá, že do něj nic není. Když by sedlák za pastvu od každý ovce vrchnosti dva groše za rok dal, což by rád učinil, a něco více od většího dobytka, mnohem více by to vrchnosti užitku neslo a poddanej by byl zvelebenější. A ku příkladu: vrchnost má 16 vesnic a na ty jeden ovčín, v něm všelikého ovčího dobytka 1000 kusů, po srážce, co každého roku zhyne i někdy nakažením, padne totiž 100 busů, zůstane 900, srazíc z toho ovčákům díl sedméj, zůstává 772, počítajíc mezi tím taky pacholkův díl, okolo 42, zůstane vrchnostlivého dobytka 730 kusů. Ať na jeden kus proti druhému ročně užitku dá vrchnosti po 1 zl. renských, činí 730 zl. Vezmu naproti tomu, že by předně vrchnoist ze svých pastvišťat od poddaných úroků vzíti mohla ročně 30 zl. a majíc v těch 16 vesnicích poddaných po 15, činí 240, každej aby dal za to, že panskej dobytek na jeho grunty nepřijde, 30 gr., činí 120 zl. Ovčák má pole nebo deputátu a služby, což ročně vynáší okolo 100 zl. Za seno a slámu pro vychování 1000 kusů ovčího dobytka rok k roku se počítati může na každej kus malej velkej po srážce užitku hnoje za 30 gr., činí 500 zl. Suma nákladu 750, z čehož znáti jest, jakej užitek vrchnost při ovčinách má, započítajíc k tomu škod«, která se na mlázích v lesích činí a záhubu poddaného.

Vovčáci mají pečeni, pán ale nemnoho více, nežli prázdnej rozen při vovčínech. Počítajíc všechno, co ovčíny vrchnosti stojí, málo zbyde. Ubohého poddanýho užitky do toho užitku panského přicházejí, když páni sobě z toho právo dělají a všechno poddaným, jak pole, tak pastvišťata a luka vypásti a vysmraditi nechají, kde se má poddaného dobytek pásti1? A pořád žádnéj užitek vrchnost by z ovčínů neměla a velmi malej počet ovčího dobytka chovati by mohla, kdyby jen toliko po svejch domin i-kalních gruntech pásti dáti měla.

Kde svedenej (zrušený) les jest a jinej růst má, pasou tsd.v dobytek ovčí, žádného lesa se více nedočkáš; nebo ovce mlází záhubce a nepřítel jest, skousne mu vršek, je potom téměř tolik z kmene, jako když člověku hlavu setne. Povědomá při tom věc jest, že ovce velmi jest choulostivá a když se do téhož dobvtka nemoc dá, celý ovčíny zhynou a poscepínají. Než se zase naplní,-mnoho to stojí a ovčáci musejí bejt živností přece