opřádající jeho osohu i život. Historický Žižka jeví se nám ovsem trochu jinak, než jak nám jej kreslí naše zkazky, ale jsou tak milé, že neváhám vybrati alespoň některé, jež se udržely dosud v Podbrdsku a na Plzeňsku. Pověsti z Podbrdska vybírám z pečlivé práce: Pověsti a staré tradice z Podbrdska I. část. Sebral Karel Kazda. Sborník Podbrdský (Berounský) kraj 1923. Tiskem Josefa Šefla v Berouně v Čechách. O strašidlech na Klášteře. (Beroun.) V úhlu hradeb vedle pražské brány, tam kde podnes »Na Klášteře« říkají, do r. 1421 stával dominikánský klášter s chrámem Matky Boží. E. 1421 byl klášter Husity s Žižkou v čele vyloupen, a spálen. Na jeho místě vzniklo do r. 1490 přes 20 domů, z nichž dům čp. 111 ve svém pozadí ještě r. 1790 choval zbytky presbyteria s dvěma gotickými okny. O těchto domech zachovaly se chmurné tradice. O půlnoci prý tam vyskakovala světélka a nebývalo tam pokoje od strašidel. — O bílé paní. V domě u Žaludů o půlnoci nebo v poledne chodila bílá paní a kýchala. Sousedé se jí báli a prchali před ní. Jednou zjevila se bílá paní staré výměnkářce Hrachovcové, která u Žaludů bydlila. Stará Hrachovcová, když bílá paní kýchla, řekla jí, »Pozdrav Pán Bůh!« a tím ji vysvobodila. Ta bílá paní byla žena husitského' hejtmana, jenž byl při obléhání města na hradbách zabit; a když nepřátelé vtrhli do města, kýchaním prozradila bojovníkům Žižkovým, kde jsoii v tom domě (u Žaludů) skryty zbraně. — Ve stopách Jana Žižky. Když slepý válečník táhl z Tábora na Točník, na dvou místech pod horským hřbetem Housinou jeho sbory odpočívaly. Louce mezi Lažovicemi a Neuniětely říká se ještě dnes »v ka-strách« (Castra = tábor); a jedno pole nedaleko Neumětel, nad silnicí vedoucí k Litomyšli, nazváno jest »na Žižkově kuchyni«. Sdělil Fr. Cajthaml-Liberté. Viz též Jelínkův článek v Pam. XI. 113/4. Velmi zajímavá je též pověst z okolí Čeňkova: O místě »V zabitých«. (Pověsti užil běchčínský rodák, spisovatel Frant. Procházka, k sepsání románu »Miroslava z Lest-ková«.) Mezi osadami Čenkovem a Hluboší je památní místo, kde se říká »V zabitých«. K tomuto místu, kde byla r. 1421 svedena krvavá bitva mezi kališníky a katolíky, pojí se tato pověst: R. 1421 pan Hanuš Kolovrat, pán na Libštejně, horlivý katolík a přívrženec krále Zikmunda, přepadl Příbram, dobyl jí a vše, co bylo cenného, odvezl. Nad tím se rozhořčil nemálo pražský arcibiskup Konrád, jemuž Příbram náležela a svěřil jmění své v ochranu husitskému hejtmanu Janu Zmrzlíkovi, pánu z Orlíka. Strana »pod obojí« rozvíjela se nyní v zdejším okolí bez bázně. . O Příbram sváděny stále boje se střídavým štěstím, až poslední útok Hanuše z Kolovrat byl po čtrnáctidenním obléhání odražen. Na ústupu od Příbrami zastavil se