chytiti lze. Po přesvědčivém tomto poučení slovném, následovalo neméně přesvědčivé poučení názorné: hrálo, zpívalo a taníčilo se po našem. JRan K. Míchalíček, který naučil se hře na dudy, ví, co a jak jim svědčí, píp. Pavelka a Urbanit, získaní pro laharakteiriistický doprovod dud na, houslích, s dostatek svižných párů tančících! při du-dácké hudbě dovedně a se zjevnou zálibou rázovitého »řezníčkas. »řezanku« atd. — ve výkonech těchto účinkujících ožilo vyprchávající umění lidové. Zaijímavý večer, kéž ne ojedinělý!...«

Prof. Adolf Piskáček, Venkov, 1917, 4. dujbnia: »Duďácký večer. Sdružení pro 'povznesení znalosti památek pořádalo v neděli 1. dubna péčí a zásluhou svého starosty, p. Dra Čeňka Zíbrta dudácký večer v malé Žofínské divoraně. Název Švanda Dudák v Praze vystihl ráz i pořad (celého večera, vyplněného p. Zíbrtovou přednáškou

0 hudbě a, jpísind dudáeké, pŕedmie'sy lidových dudáekých písní

1 přednesem písmíí umělých, ovšem vztahujících se k Švando vi. Pan Dr. Čeněk Zíbrt probral hudbu, píseň dudáckou i samy dudy ze dna1. V látce přehledně srovnané a přímo zavalující bohatstvím, dotekl se

Otakar Nebuška, Národní Listy, 1917, č. 92. večerní vydání: »Hiidobní květná neděle... Večer podali nám plnou náruč kořeu-ného kvítí z Podšumaví jihočeští dludáci na dudáckém večeru, pořádaném Sdružením pro povznesení zmialosti pamáltek českých v malém sále Žofínském... Ovzduší českého kriaje podával dudáoký večer původní dludáckou hudbou i písněmi umělými a básněmi o Švandovi Dudákovi a dudácích, a též i tanci. Jiný kraj, jiný svět, i zde vše jednodušší, aile určitější, oproti pestrobarevnému a měkkému hedvábu tvrdé kožichy, oproti opojné smyslnosti tvrdé zavýsknutí. Prof. Č. Zíbrt, pořadatel večera, pronjesl úvodní slovo o dějinném vývoji dud a jejich jména, dludy yzdouval uměle K. Mí-chalíček, k čemuž mu sekundovali houslisti V. Pavelka a R. Ufribani... Jaká však pohroma, že musíme chodit dudy poslouchat do sálů, kdežto v pravém prostředí nia venkově ^vyhynuily^ ustoupivše módnější »městské« mmziceí, trub, klarinetu a valčíků!«

Přednášku upr,avenou a doplněnou oibráiaky vydala Českosl. akciová tiskárna v Praze (Spáleína ul.) pod mázvem »Hrály dudy«, Praha,