obchodu, pomohlo jim ? blahobytu. Příkladů je dost. Dokud se len třel doma (sušil se na kamnech, v peci a na peci), bylo vedle pěkného vytřeného lnu i dost odpadků, babiny, cucků a koudele na ucpávky stěn, oken a hlavně ? čištění. Za stara formani zapálenou koudelí čistili lucerny formąn&kó a koudel i dnes patří na vojně ? nezbytným čisticím rekvisitám. V dnešní době ovšem zušlechťovací práce se lnem přešla z chalup do továren. U leckteré chalupy našich. vsí setkáváme se ještě s rozměrným hladkým kvádrem, na němž len se paličkou potloukal, najdeme ještě na půdě vochlici, kterouž jako hřebíč-kovitým kartáčem se len česal a pod rukama mladé hospodyňky vyflákaný, Zivochlovaný a vyčesaný žmejtek bral na sebe podobu stále ušlechtilejší. Bylo pak radost dovedně »nadívat« žmejtek na kužel přeslice, podvázat kužel pentlí, hladit jej jako dítě po hedvábných vláskách a po tolikeré práci na poli a doma usednouti s nim k přesliei a přísti jemnou nit. —

Dr. Vilém Pražák: Slovenské lidové výšivky. Příspěvky ? studiu. II. Župa Bratislavská. Vývoj výšivky krojové. (S 16 částečně barevnými tabulemi.) Bratislava. Zvláštní otisk z 4. čísla časopisu »Bratislava«. Vytiskla Státní tiskárna v Praze. 1928. Vývoj výšivkového ornamentu krojového za posledních šedesáte let v území bývalé župy bratislavské.

Staré doklady ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století, uložené dosud v truhlách starých babiček, a výpovědi těchto o rázu krojovém, ukazují, že v naši výšivce se zachovaly doklady dvojí etapy, pro její vývojový ráz a pochopení nejdůležitější: a) jednak etapy starší, na hrubém plátně, představující tradici lidově původnější, b) jednak výšivky na plátně tenkém, jež zase představují typ novější, na starší výšivce kroje konopného nezávislý a starou tradici úplně přetínající. Na podkladě této skutečnosti třídíme též materiál této práce v oddíly tomuto vývoji i zvolené metodě odpovídající: I. výšivky na hrubém plátně; II. výšivky na plátně tenkém; III. obecný ráz vývoje výšivky za posledních šedesáte let, pokud jeví vývojovou linii všem třem zdejším okrskům společnou; IV. poznámky ? vývoji každého okrsku zvláště; V. závěr.

I. Doba výšivky na hrubém plátně. Původně kroj v župě bratislavské, podobně jako na celém Slovensku, pokud byl zdoben výšivkou, byl z materiálu domácího původu a domácí výroby: z konopi anebo lnu doma vypěstěnélio, doma upředeného a domácími tkalci utkaného. Základní části, jež bývaly výšivkou zdobeny, byly u mužského obleku: košile á gatě; u ženského: rubač, rukávce a zástěra. Tyto části v konopi ušité :se dochovaly v jednotlivých zdejších okrscích výšivkových do-