dnes; původně byl čepec a též šatka z téhož materiálu a dosud se někde na Slovensku i udržely (Horní Pohroní, Liptov), ale tady se už nenosí, ač nevyhynuly ještě v majetku lidu zdejšího (jsou to »utěráče« z okolí pezinského a »oděvačky« z ča-tajského). Tyto součásti zdejšího kroje, doplněné obuví, představují v lidovém pojetí úplné »oblečení«. Dnes ovšem většinou konopný kroj platí již pouze za. oděv pracovní, »na robotný deň«, ale přes to starší generace se ho dosud přidržuje ráda a nosí konopné košile a rukávce i v neděli do kostela na znamení, že konopné roucho bylo dříve i rouchem svátečním. Konopný kroj, pokud sledujeme jeho minulost na Slovensku, byl dříve oblekem výhradním do té doby, než nastoupilo i do selských domácností kupované bavlněné plátno »tenké« a vytlačilo poznenáhlu roucho konopné alespoň z použití ? účelům slavnostním.

Jako konopný šat, tak i jeho výzdoba výšivková představuje nám starou tradici výšivkovou. Vznik této výzdoby ve' formě dochovaných dokladů s,padá v našich třech oblastech da dob různých, v obdobných přibližně intervalech, jako u přejímání kroje tenkého, nesahá však daleko do minulosti, sotva hlouběji než do prvé polovice století XVIII. Pramení ze dvou zřídel: z prvú k výšivce dochází z důvodu praktických, jdeť o zpevnění přešíváním míst namáhaných (náběr rubáče, límečku rukávce a košile, okraje jejího rozparku na prsou, u gatí zamezováno mešterkou roztřepení ? ?.), anebo o švy spojující jednotlivé součásti (rukávů, stánek a p.)

(Rukávce »náramkové« vyměněny na př. za »plecové«. Místo na rameni, do něhož náběry rukávu se všívaly, bylo ztu-žováno výšivkou. Když později nastoupily t. zv. rukávy »plecové«, u nichž rukáv byl všit přímo< do límečku, zůstala tu náramenní výšivka ze setrvačnosti výzdobní.) Výzdobními prvky počátečními jsou útvary namnoze spontánně vyplývající z technického rázu použitého materiálu podkladového a vyšívacího, t. j. hrubé, nebarvené konopné niti, prvky primitivní, nesložité, řetízky, vlnovky, stupínky, čtverečky, koso-čtverečky a p. zpravidla vyšívané ploše, technikou zde zvanou obvykle »na stehy«, neb »po nití«, kde se postupuje vždy přes určitý počet vláken, »nití«, jež se při každém stehu čítají.

V této době pronikají do krojové výšivky i nové techniky,, vrkůčková a hrächovinky.

II. Doba nástupu výšivky na plátně tenkém. Znamená v ohledu výšivkovém přeměnu revolučního významu: je to konec tradice staré, a počátek výšivky krojové novodobé. Zásadní tento přelom vyplývá z povahy nového materiálu. Při konopi vzhledem ? hrubé jeho osnově šlo zpravidla o výšivku,.