jak již bylo řečeno, »na stehy«, »po niti«, »na ryby«, »mešter-ky«, »na buchtičky«, »retiazku«, později na křižíky, vrkůeky, vesměs tedy techniky na »čítané nitě«. Zde se vzor nepřed-kresloval, nýbrž vždy vyšíval přímo přes interval počítaných nití. Pro vznik nové výšivky se zpravidla proto předpokládalo, aby vyšívačka měla po ruce na vzor hotovou výšivku jinou, podle níž by počet a postup stehů, tvořících ornament, mohl býti odpočítán. Už tento moment měl za následek, že vlastně nové výšivky mohly vznikati pouze na staré tradici, a že se proto poměrně i vzory málo rozmnožovaly, měnily a vyvíjely. Proměny mohly se tu odvážiti pouze ruce zkušené, neboť tu nešlo o mechanické šití, měl-li se vytvořit nový vzor; a v lidové povaze tehdejších dob nebývalo zvykem pouštěti se na nové cesty. Proto obohacení starých vzorťi přinášely náhodné styky s novým, do vesnice zaneseným kusem výšivky cizí. Tenké plátno bavlněné však svou jemnou osnovou stěžovalo, aby se tyto staré techniky, užívané na hrubém plátně, uplatnily. A tento moment, kdy pro nový materiál nedaloi se použíti tradiční techniky vyšívací, stal se pro změnu výšivky ve všech zdejších výšivkových okrscích rozhodujícím: přetíná starou, a začíná novou lokální tradici na plátně tenkém, úplně odlišnou v použitém materiále, technikách, barvitosti i vzorech. Je to nejpronikavější, nejnápadnější a nejdůležitější změna, jež krojovou výšivku v jejím zdejším lokálním, čili okrskovém vývoji zastihla. S novým materiálem podkladu v zápětí přišly nutně i nové vyšívací techniky vlastní plátnu tenkému, zde zvané »na pomalování« (z toho důvodu, že se odtud vzor na plátno předkresloval), t. j. steh plochý, stonkový, a postupně i jiné, obvyklé v okolních okrscích pokročilejších a ve výšivce městské. S proměnou hrubého plátna za tenké současně bylo třeba vyměniti též dříve užívaný vyšívací materiál: místo dřívější režné niti a úrezníka, nezbytné pevnosti a odolnosti vzhledem ? hrubému způsobu praní plátna konopného vytloukáním špíny dřevěnými písty na lavici, nastupuje nyní nit jemná, zprvu hedváb a vlna, později bavlnka a zlato.

III. Obecný vývoj výšivkový za posledních 60 let. Vylíčený starší vývojový stav výšivkových okrsků zdejší župy, jenž tu byl podán v obecných, všem třem okrskům společných liniích, byl takto dokonán již před obdobím, jemuž je tato stal věnována zvláště. Je to období zabírající poslední dvě — tři generace či přibližně právě průběh minulých šedesáti let.

A. Doba evoluce. Evoluce, jež se dá u zdejšího ornamentu výšivkového až ? počátkům úpadku sledovati, je méně patrná — vyjímaje výšivku trnavskou, jež před zánikem kroje