bohatě rozkvétá — u výšivky konopné; šlo tu již pouze o šat všední, o kroj starší, nenáročnější generace, parádivosti tolik nepodléhající. Přes to i tu postupně, třebas se na tradičních technikách trvá, se základní pole výzdobní rozšiřuje, původní staré tradiční ornamenty odumírají a nahrazují se novými, převzatými. často zřejmě -nevhodně z konopnych plachet; odtud sem pronikají neorganicky motivy zvířecí i rostlinné, a nověji dokonce i vzory »z papírů«. Též starší technika »po niti«, »rybová« a »buchtiěková«, ustupují křižíkové a vrkůčkové i tam, kde dříve nebyly. V barvě nastoupily změny až v posledních několika letech, kdy do výšivek plachet pronikly i barvy pestré, zelená, žlutá, fialová ? ?., nikdy před tím tam nebývalé. V celku výšivky konopné z počátku období vyznamenávající se skromností, ale též uváženou stylovostí komposice harmonické v rozvrhu i motivech, na konci stadia nynějšího silně pokročily ? úpadku, takže dnešní jejich ornament i technika často nejsou se starší fází, vyjímaje plošné zaujetí výzdoby, v nijaké souvisloti.

B. Doba úpadková. K úpadku ve zdejších okrscích dochází v době nestejné; nejdříve podmínky, ? němu byly připraveny na Trnavskú, ale kroj byl tu odložen ve většině obcí dříve, nežli psychologické a společenské předpoklady úpadku mohly nastoupiti. Podobně též v okrsku pomoravském nekráčí se ? úpadku pro jednoduchou formu tamní výšivky tak zřejmě, jako v okrsku pezinském, a okruhu čatajském. Zde výšivka krojová žije dosud v plné životaschopnosti a dosáhnuvší vrcholu honosného vývoje tradičního, nastupuje zřejmě cesty úpadkové. Úpadek tento není podmíněn, jak se za to mívá, tím, že veškeren materiál vyšívací dodává město, nezavinuje ho sama ani zřejmá parádivost posledních let; není též podmíněn nadměrným rozvíjením tradičních vzorů, zpestřováním stále bo-hatějšími tony a polotóny barev, výměnou technik, zaváděním nových vyšívacích i podkladových materiálů, není prostě podmíněn těmito vnějšími okolnostmi, jež jsou pouze důsledky, do toho okamžiku, pokud vyšívačka nepodceňuje a nezavrhne starší odedávna platnou tradici; a neporuší komposiční kostry a nevymění típlně tradiční materiál ornamentální. Podmínkou úpadku je postupná ztráta stylového citu okrskového, Tento cit, rovnající se místnímu estetickému zákonu, nedovoloval vy-šívačkám, a hlavně místním »písařkám«, jež vzory předkres-lovaly, po řadu desítiletí měniti daný jednou vzor do té míry, aby se porušila jeho komposiční kostra a jeho základní, místním, typickým způsobem vypracované prvky, se nahradily libovolnými novými. Aby se toho odvážily, bylo nutno, aby se