ráž pověšena bývala na zdi doanu špitálního, aby do ní mimo-jdoucí některý grošík utrousili.«

Špitálská strava a jmenovitě »špitálská polévka« bývala za starých dob příslovečnou. Mnoho jest asi pravdy na žalo-bách, které proti špitálnímu stravování jak od ošetřovanou samotných, tak i od dohlédajících orgánů'nad správou špitální bývalý pronášeny. Avšak leckde také ani jinak býti nemohlo-, jak samozřejmě vyplývá z toho, co jsme uvedli o tom, jakými prostředky ubohými leckde špitály byly vybaveny. Vždyť někde byli špitálníci odkázáni jen na to, co si vyžebrali, jinde na milodary soucitných spoluohčanu. A těch pokut, které plynuly do pokladnice špitální, nebývalo nikdy tolik, aby z nich špitálníci mohli býti slušně živi. Aby však se soudilo' ? ojedinělých žalob a nářkův, jakoby poměry ve všech špitálech byly zlé a špatné, nelze naprosto připustiti. Jest přirozeno, že dostal-li se do péče špitální zchudlý občan, kteirý dříve v blahobytu žil, že mu bylo trpko a bolno, přizpůsobiti se poměrům špitálským. Že by však vždy a všude byl ve špitálech tuze hořký chléb, není pravdou, vždyť známe celou řadu případů, kdy i lidé poměrně zámožní z vlastní vůle dobrovolně si zakupovali pro stáří místečko ve špitále. A kdybj»- se tam tak nuzně bylo žilo, jak se často bezdůvodně tvrdívá, jistě by toho lidé ti nečinili. A uvážíme-li, že špitálníci bývali namnoze bývalí soiusedé městští, leckdy svazky příbuzenskými s pány konšely i jinými vlivnými občany spříznění, jistě uznáme, že bývalo alespoň obstojně o zchudlé občany a občanky tak postaráno, že hladu a nouze netrpěli.

Vždyť vedle špitálů, jichž chovanci musili se živiti žebrotou a léhati u kostelů, bývalo drahně špitálů hojnými statky pozemskými nadaných. Navštivme na příklad špitál v Kamenici nad Lipou a prohlédněme si jeho celoroční jídelní lístek, jak jej pro chovance ústavu toho předepsali jeho zakladatelé v roce 1359. Podivíme se, jak mistr špitální měl chudé krmiti. Špitál tento založili 12. června 1359 Dobeš a jeho syn Jindřich z Bechyně a z Kamenice a potvrzení dostalo se mu od Arnošta z Pardubic dne 14. října téhož roku, bylyť té doby špitály považovány za instituci církevní. Špitál byl postaven ke cti sv. Václava a sv. Elišky. Nadán byl úroky celými ze vsi Vlčetína, %% lány dědin v Benešově hořejším, jedním lánem v Kamenici, desetinou všech plodů a zelin ze zahrady panské blíže rybníka; kromě toho obdržel 9 špalků včel a všechen užitek z nich vycházející, neb z vosku nabytého povinen, byl hospodář domu 4 veliké, 16 liber těžké svíčky voskové, kteréž páni ke špitálu darovali, nahrazovati jinými. Talie měl hospodář neb mistr špitálský moc ? topení síní, světnic ? ? vaření piva dříví potřebné