Předchozí 0139 Následující
str. 136

haž do rána ha ráno jož bolesť bela pryč ho voteklena malá. Hoďál sem si to ješěe jedno ha belo po nemoce. —

Jedenkrát sem šel zdravé spát, hale ? północe sem probedl ha měl sem tak velkó bolesť ve střevách, v břoše, že sem hani ležet, hani sedět, hani chodit nemohl. Tak sem poznal, že to neni póhy vybečejny bolení, že mosim bet raněné, jak se řiká trefené na střeva, protože sem se hani hébat nemohl. To chvíli v noce, nebelo možná formana zhánět ha pro dochtora přis hodino ceste daleko jet.

E spomněl sem si, nebel-le be mně třeba dobré med, debech se s něm namazal. Ěekl sem si, staň se vůle Boží, tak jak tak do rána to bolesť nevedržím, mosím homřit. Protože sem měl med v zásobe, hned sem jé žeco snědl ha břoch si hodně namazal ha přeložel. Pak sem pozlehka sedl na postel ha pereno se založel, hábech mohl sedět, protože ležet ha chodit teprv nebelo možná. Po chvíli se bolesť zmirnila ha já mohl jož lehnót; za nedlóho sem hosnol a hezké dlóho spal.

Dež sem probedl, jož sem neměl té bolesti hani desáté díl, Zase sem hosnol ha spal haž do rána. Ráno, dež sem probedl, jož bela, bolesť jenom malá ha med skoro pryč, strávené. Namazal sem se ješče ha dal si pokoj; do večera belo nadobro po bolesti.

Povídal sem si, henyho mně nemohlo bet, než že sem dostal zápal střev neb trefenino.

Vod těch časo mám decke ???? medo pro potřebo skova-nyho ha lečím se pře všelijaké nehodě jenom medem ha včelečke proto pelně vopatřcjo, protože mně jehych med zdraví složí. Ha peněz za jehych složbo, také za med, vosk e roje dostal sem chvála Boho dosť.

Hendová (jindy) zase se mně hodělal pod vokem na tváře velké břed ha trápel mě kolek dni, hani se nezebral, hani neztrácel. Hale já sem jé jakse, ten vršek toho bředo, nevědomke zedřel; teď se mně ten břed zapálel, haž zmodral a hrozně začal bolet, že sem nic spát, hani dělat nemohl.

Spomněl sem si na med, že hodělám průbo. Namazal sem břed hodně medem ha ješče papir také namazal ha přeložel na břed ha zavázal šátkem, habe mně belo teplo ha šel spát. Ráno sem pobedl, bolesť tatam ha břed bel splasklé, maličké; zbělel, jož nebel modré, nebolel. Hale proto sem je ješěe medem mastil ha břed brzo se ztratil. Take sem jé medem vehojil.

Ješče ????. Před rokem sem přis jedno noc dostal závrať do hlave. Dež sem ráno stal, všecko se se mno točelo dokola, sotvi sem šel. Na deň mně to troško hosláblo, že sem mohl chodit, hale na noc mně to chetlo zase víc.

Dež jož to trvalo kolek dni ha žádná pomoc vod toho nebeln,


Předchozí   Následující