ralců v lázních, rok 1610. —81. Lazebnice s ledňáčkem v modrém uzlu lásky, s vědércem lázeňským, věníkem olšovým na klenbě Staroměstské mostecké věže. — 82. Lazebnice myje hlavu krále Václava IV. Bible krále Václava. — 83. Václav IV. se koupá ve vaně. Bible krále Václava. — 84. Lazebnice myje hlavu králi Václavu. Bible krále Václava I. — 85. Lazebnice s olšovým věníkem a vědércem. Bible krále Václava IV. — 86. Parní lázeň ženská, dřevoryt, rok 1550. — 87. Parní lázeň mužská r. 1547. — 80. Parní lázeň roku 1547. — 87.—94. Ukázky ze Zeidlerova anatomického atlasu, vydaného1 v Praze roku 1686. — 95. Lebečné švy Dřevoryt v knize Tom. Jordána z Klauznburka, Kniha o vodách hojitedlných roku 15801.

Dr. K a r e 1 V. Adámek, Bible Pražská z roku 1480 a jiné prvotisky pražské. knihtiskárny Jana Bílého od Cápů. Otisk z Vestníka České akademie věd a umění. V Praze 1928, str. 22.

0 bibli Pražské (viz dr. Adámek na str. 21): Bible Pražská byla tištěna a vydána na Starém městě pražském nákladem tamních měšťanů Jana Pytlíka, Severyna kramáře, Jana od čápů a Matěje od bílého lva. První dva z nich byli tehdy konšely. Duší a pořadatelem tohoto díla byl nejspíš spolunakladatel Jan Bílý od čápů. Ten, jsa ve stycích s učenými současníky pražskými a cizozemskými i znaje plynně latinsky, použil této znalosti

1 svých styků s mistry pražskými a jinými znalci Písma ? zdokonalení překladu bible, a jsa sám zámožný měštěnín a spolčiv se s předními bohatými i národně uvědomělými měšťany staroměstskými Severynem kramářem, kupcem Matějem od bílého lva a Janem Pytlíkem, majitelem domu a viničného i zahradního hospodářství, muži to v obci váženými a vlivnými, zajistil tak peníze potřebné na vydání tohoto památného a nákladného díla. Dílo to pravděpodobně dal tisknouti v své tiskárně knihtiskařem, jímž nejspíše byl Jan neboli Janota (Jonata), literát z Vysokého Mýta, jistě však nikoliv Johanes řečený Kamp, o němž teprve za devatenáct let po dotištění bible Pražské jest první a jediná zmínka v listě krále Vlastislava II. z 25. března 1499, že byl tovařišem neboli společníkem Severyna kramáře ? opětnému dolování v krkonošských horách. Není prokázáno a nedá se prokázati, že by Johanes řečený Kamp v Praze byl žil a tam knihy tiskl a že by vůbec byl vytiskl některý prvotisk český. Bible Pražská nebyla dotištěna v srpnu 1488, nýbrž dne 8. srpna 1480. V téže knihtiskárně jako bible Pražská byly tištěny, nikoli však Johanesem Kampem, prvotisky Ezopovy Fabule (as 1480), Martimiani (1488), Passionál (1495), Zákon Nový (1498), Ficina Marsiglia: O tom, co mají všelijací lidé činiti (as 1500), Usnesení sněmovní (1492, 1497), Zřízení zemské (1520), některé Minúce (na rok 1492 a j.) a nejspíš i Žaltář (1487).