slední místo z pašijí o smrti Ukřižovaného na Golgatě, příroda ustrnula nad trpitelem, jemuž katané podávali houbu namočenou v octě. Truchlící příroda prý proměnila v tu chvíli vodu v Botiči, tekoucí pod Vyšehradem, zázrakem ve víno.

O velikonocích chlubívali prý se na Výtoni mnozí plavci z Podskalí, že vína z Botiče doopravdy okusili, a že jim chutnalo velmi. Ve .starých dobách víra dovedla uzdraviti i malomocné. Proč tmk by nebyla namluvila dobrým českým lidem, že trochu nažloutlá vodička botičská chutná jako Tokaj!

Josef Resl: Poněmčení západních Čech v XVI. stol. Vydalo Národopisné museum Plzeňska. Tiskly grafické závody v Plzni, Hankova 6. 1929, v 8°, str. 43. (Vyšlo jako X. Ročenka Národopisného musea Plzeňska za rok 1928). Pěkné dílo Reslovo je pracováno na velmi dobrých dosud netištěnýeh pramenech archivních, děl tištěných Wintrových a Sedláčkových m. j. Autor ukončuje svoji studii: nyní tím lépe chápeme slova, která Z. Winter klade do úst Mistru Kampaňoví: »Mně teď lecco v našem nešťastném zápase připadá jako ohromná, náramná lež. — My byli v rukou cizích, my spoléhali na cizí, u nich i u našich samá neupřímnost.«

Zpráva, o činnosti Národopisného musea Plzeňska za r. 192%. Rozděluje se na: I. Činnost organisaění. II. Činnost sběratelskou. III. Činnost vědeckou a IV. Činnost popularisaěiií. Nebylo téměř dne, kdy by se nebylo pracovalo na základním díle plzeňského národopisu a to Národopisném soupis u. Po třikrát rozeslány dotazníky po* celém rozsáhlém kraji a shledáván potřebný materiál všude, kde jen bylo možno. Stejně pečováno o fotografické snímky ? jednotlivým statím, zvláště ? lidovému umění, neboť v tom oboru nebylo v Plzni dříve vůbec pracováno a proto také se nelze opříti o starý fotografický materiál. Úmornou práči vyžádaly si zejména fotografie lidového nábytku, s nímž Je těžká manipulace v těsných a tmavých místnostech musea. Mnohé kresby předmětů s nemalou dovednos ti provedla akademická malířka si. O. Runtová. Jednotliví pracovníci ¦ dokončili své stati potud, že chybí jen článek o osídlení praehi-storickém, který však bude nahrazen prací jiného autora. Unifikace všech příspěvků a opatření illustrační části vyžádá si patrně ještě delší čas, teprve pak bude možno přikročiti ? tisku netrpělivě očekávaného díla, V roce 1928 vydalo museum svoji IX. Ročenku, která přinesla nejdůležitější část obsahu Pamětní knihy školy v Chrástu u Plzně, proslulé co kulturně historický a národopisný pramen. Do tisku připravil ji učitel Václav Chudáček. Prací musejního úředníka vyšel »Nástin praktické mu-seologie pro krajinská musea vlastivědná«, který vydala Národopisná společnost v Praze. Týž přispěl články o lidovém kroji,