Marie 25. března) se svýma střevíěkama nic ledu neudělá, až s v. Jiří s okutýma botama ho rozláme. (Český Lid XXIX. 169). Na den sv. Jiří nikdo prý nemá píti vody ze studne, poněvadž voda je v ten den, při otvírání země, jedovatá.

Selská, pranostika z roku 1710 rýmuje: »Udatný rytíř, svatý Jiří, v máji nám jasný den šíří, když páni, panny a paní mají spolu procházení, do zahrady i do vinice, do sádku i do štěpnice...«

Na Smrtnou neděli zpívaly dívky ve Velíši pod Blaníkem, vynášejíce Smrt ze vsi a májíček do vsi: »Svätej Jiří vstává, zem odemykává, abv tráva rostla, travička zelená, růžička červená, íijala modrá.« Na Moravě přímo se ptají dívky Smrti: »Komu's dala klíče? Dala jsem jich, dala, svatému Jiřímu, aby nám otevřel zelenu travinu, aby tráva rostla, tráva zelená.« (Viz Sušil, Hanuš, Bartoš, Vyhlídal.)

V předvečer sv. Jiří, kdy země jásá kouzlem čarovného jara, tiskne dívenka ? srdci divokého holoubka, chyceného v lese a pouští ho potom komínem na svobodu s něžným zařikadlem: »Vylítni, holoubku, komínem ven! Jen si mne, hošíčku, jen si mne vem. Uli tni, holoubku, na svou chválu! Jak já tě, hošíčku, přece dostanu!«

Na den sv. Jiří prvně prý zaklokotá slavík roztoužené, sladké melodie. Mládež v ten den věští ze čtyřlístku, pětilistu atd. o ženitbě šťastné nebo nešťastné.

Podle lidové víry nabývá had, nalezený před sv. Jiřím, zvláštní moci: »Uhlédneš-li hada před sv. Jiřím, všickni hadové budou před tebou utíkati.« (Časopis Matice Mor. 1S70, str. 198.) V Bata jích na Sázavě těšili mne u Břečků pořekadlem: >Do svatého Jiřího, neboj se hada žádnýho.« V tu dobu kde který myslivec i pytlák hledal hada. Slovák Buoc radí, kdo chce pohodlně zajíce nalézti, musí před sv. Jiřím chytit hada, vyloupnout mu oko, vložiti pod hlaveň flinty. (Sasínek, Archiv Mat. Slov. II. 57.) Složitější jsou čáry s hrachem. Aby se tě kulka nechytila a byl jsi šťastný v myslivosti, když je na cestě hrách roztroušen, seber jej a dostaň hada před sv. Jiřím, uřízni mu hlavu, vstrč do ní tři zrna toho hrachu, vsaď hlavu hada do země a když bude míti lusk, sněz tři hrášky. (Zíbrt 1. č. 278.)

Přehojné jsou pranostiky o sv. Jiří. Barner v Knihách hospodářských r. 1706 píše doslova: »Tolik spadá mrazů po svatém Jiří, kolik jich bylo minulého roku před sv. Michalem.« Letos můžeme směle opakovati: »Jiří i Marek mrazem nás zalek'.;< Schová-li se v ten den vrána do osení už zeleného, bude prý bohatá úroda, obilí. Květ na vinici před sv. Jiří neblaze prorokuje: »Co o s v. Jiří vídáme, to o sv. Havle neobíráme.« Moravský lid věří: »Kolik sa žaba před Juřim navrčí, tolik sa po