to jsou povinni koupiti děvčatům, která jim kraslice dala, »pouti«. Nyní jest v obyčeji dávati více cukrové kraslice než malovaná vajíčka. (Stu-denec u Jilemnice, Jos. Šorm.)

V okolí Poličském v pondělí velikonoční promrskávají hoši dívkám sukně pomlázkami upletenými z proutí vrbového, aby byly mrštnější' Barví se vejce a děti chodí po »šmerkustu« nebo mrskutu nebo pomlázce-(Karel Dvořák.)

V pondělí koledují chlapci: »binují«, otáčejíce openllenou bino-vučkou z proutí. Při tom zpívají koledy různé. Malovaná vejce se při tom rozpolují a každou polovici sní někdo jiný. Vzpomene-li si bloudící, s kým polovici jedl, »blud« ho ihned přejde. (Jar. Petr.)

V pondělí hoši chodí v Bezděkově u Choltic na pomlázku. Pomlázka jest upletena z 8 neb 12 proutků, jejíž konec ozdoben jest barevnou stužkou. Koledníci již brzy z rána obcházejí stavení, kde jsou děvčata. Při koledě šupají je pomlázkou, vyhánějíce jim blechy. Menší koledníci zpívají koledy, zač dostávají vejce barevná neb kraslice, ano i peníze. (J. Hanuš.)

V Jíkvi u Nymburka hoši šlehají dívky pomlázkami, aby od nich dostali vajíčko pomlázky. Za to musí každý o loučenské pouti koupiti té dívce, od které pomlázky dostal, marcipán. V neděli, za týden po Velikonoci, jest »mladá pomlázka*. V ten den také vaří se vejce. (Aug. Hajný.)

Místo »o velikonocích« lid v Budějovicku*) říká »o červených vejcích*, a není snad chaloupky, kde by o Boží hod velikonoční nebarvili vajec. Děti chodí od tety k tetě (a u nás jest každá hospodyně všech dětí »teta«), aby jim dala červené vejce. Zvláštní jest, že v jižních Cechách vůbec o šlehání prutem, o pomlázce, binování, šmerkusu a pod. ničeho nevědí. Mimo červená vejce děvčata dávají »chlapcům< svým také »straky« a »rejsky«. Straky si děvčata na Boží hod sama zhotovují takto: Do rozpuštěného horkého vosku namáčejí hlavičku hrubšího špendlíku a malují čárky, na špičkách vajec se sbíhající, na vejce syrová. Potom dají vejce do studené vody, v níž jest barva rozpuštěna, a když vosk řádně stuhnul, vaří straky v červené barvě. Tu se vosk rozpustí, a čárky voskem malované zůstanou bílé, takže skutečně jest vejce strakaté, straka hotová. Většího jest třeba umění k výrobě rejsek. Ta se provozuje už více řemeslně. V každé vesnici jest některá taková umělkyně, která za několik vajec bílých orýsuje dvé rejsek roztomilých. Rýsování se děje na barvených vařených vejcích nožíkem zvláště k tomu zhotoveným. Okrasy jsou velmi rozmanité, buď podoby lidské nebo zvířecí a květiny. Někdy i celá psaní milostná bývají vyryta na dvojici rejsek. Třetí druh vajec velkonočních jsou »parky«. Jsou to vejce obvi-jiutá »dracounem« a okrášlená malými stužkami na špičkách i po stranách, spojená v párek stužkou barevnou. Párky se vyrábějí z malých