Předchozí 0038 Následující
str. 33

(Nyní vstanou pastýři a Kuba volá na Bártu, který byl za dveřmi a vchází právě do světnice):

Ejhle, Bárta, bratr náš,

běží mezi nás,

z daleka,

kejvá kloboukem

a běží skokem,

až kleká.



Ó, Bárto, bratře,

pověz nám krátce,

co děláš?

Zdali před vlkem

nebo medvědem

utíkáš ?«



Bárta:

» Běžím s radostí

velkou rychlostí

mezi vás,

že se narodil

a na svět přišel

Mesiáš.



Já, Bárta, buben

táhnu z pytla ven

a táhnu,

půjdu po stráni,

bubnovat švary

k Betlému.

Haim-tra-da-da-da-da-da-da.



Požeň, bratře, požeň brzy,

ať tě ta cesta nemrzí;

poženem tam, poženem,

ať tam brzo doženem.



Při Betlémě na salaši

tam se ovce dobře pásly,

poženem tam, bratrové,

na ostruží zelené,

tam se budou ovce pásti.«

(Nyní se Kuba sehne a napodobuje, jak by se nad ohněm sehříval a mne si ruce.)

Bárta:

»Věru, Kubo, to je zima,

šikla by se nám peřina,

hodný kožich valašský

a bačkory s podvazky.



Bačkory se roztrhaly

a podvazky rozřezaly,

nastala krutá zima,

věru špatná novina.«

(Všickni pastýři kleknou před »betlém« a zpívají]:

Hle, Ježíšku, u jesliček

klaní se tobě pastýřiček.

O male Jesule,

nebeské Pachole,

zůstaň ty s námi

a tvoje vůle.



My jsme se všichni sem oddali,

abychom tobě zazpívali

veselou písničku,

uslyš nás, Ježíšku,

zanechej tady Svou Matičku.

(Nyní vstanou a pokladnicí zaštěrchají, aby něco dostali; potom jdou dále.) — —

Na Štědrý večer chodívají v Lošticích pastýři. Do světnice vstoupí pastýř, jenž padne hned na zem, za ním pak král se žezlem. Král zpívá, dávaje si takt žezlem:

Bůh Otec mě sem poslal,

bych dítky vyučoval,

korunu na hlavě mám,

kterou mně sám Pán Bůh dal.



Přistup ty sem Maria

s tím tvým milým Ježiškem,

potěš otce i matku,

jak jsou poslušné dítky.

V tom přistoupí Maria s Ježíškem v kolébce a zpívá:

Dítky poslušné nejsou,

do školy chodit nechcou,

když do školy jdou,

na cestě se rvou,

až z nich kusy šatů lítají,

tak to ty nezbedne sloty dělají.


Předchozí   Následující