obecné a z ostatního celku vytržené, než aby stačily na vvvrácení oné theorie, Prof, Koloušek arci hlavní vysvětlení zmenšené plodnosti hledá v ještě rychleji klesající úmrtnosti,

A přece nesprávnost a neudržíitelnost celé theorie dokázati lze a to netoliko nepřímo, nýbrž přímo. Důkaz provedu na poměrech českých, neboť neplatí-li theorie ta v jiedné zemi, nemá platnost všeobecnou a tudíž není správná, a upozorním, že ostatně týž důkaz lze provésti i jinde. Vyjdu z dvou předpokladů: 1, je-li jeden zjev příčinou zjevu druhého, musí jeij předcházeti, musí se nám jevití dříve; 2, úmrtí rodičů nemůže míti týž následek jako úmrtí dítek, úmrtnost osob dospělých ve věku plodívém nemůže býti provázena týmiž zjevy jako úmrtnost osob ve věku neproduktivním a tedy především jako úmrtnost dětská. Obě věty jsou samozřejmé a dalšího odůvodnění, doufám, nepotřebují.

Ubývání porodů začíná u evropských národů (mimo Francouze) koncem let sedmdesátých, všeobecným se stává v letech osmdesátých minulého století a čím dále nabývá tím větší intensity, takže právě nyní žijeme v době největšího klesání plodnosti. Abychom mohli sledovati souvislost poklesu plodnosti s úbytkem úmrtnosti, začneme pozorovati přirozený vývoj v Čechách od let šedesátých, která patří ještě k oné periodě, v níž o všeobecném úmyslném omezování porodů není ještě řečí, kdy číslice natalitní sice se mění, ale změny ty souvisí s celkovým hospodářským stavem a způsobeny jsou vlivy, jež nesouvisí s vůlí, zasáhuouti nějak do tohoto přirozeného processu. Poněvadž jest nutno příhlížeti к úmrtnosti podle věku, abychom si tu zjednali jasno v těchto otázkách, a dřívější věkové složení českého obyvatelstva není nám tak přesně známo jako nynější, použijeme zde jiné methody statistické, než jaké jest obyčejně užíváno. Nebudeme hledati poměr počtu narozených a zemřelých ku počtu obyvatelstva v jednotlivých obdobích, nýbrž budeme sledovati vzrůst těchto tří veličin, vzájemně jej srovnávajíce. Za základ vezmeme průměrný roční počet narozených i zemřelých v desítiletí 1861—1870 a střední stav obyvatelstva tohoto období, jaký byl hypothetičky na konci r. 1865, jejž vypočteme podle známých statistických method z výsledků sčítání lidu v r. 1857 a 1869 a stejným způsobem získáme obdobná data pro každou následující pětiletou periodu. Východiskem našeho pozorování stanou se tedy nejprve tyto číslice:

Místo, abychom převedli počet porodů a úmrtí na počet obyvatelstva, budeme sledovati, jak tyto 3 řady rostou. K tomu cíli dosa-