str. 35
lých nejvyššího bodu a od té doby úmrtí i absolutně ubývá, ba nyní mře u nás lidí značně méně než v letech šedesátých, ač obyvatelstva přibylo o 31.3%; tedy pokrok jistě neobyčejný.
Srovnáme-li nyní vývoj plodnosti a vývoj úmrtnosti, znamenáme, že onen stejný zjev rychlého a naposledy prudkého klesání ukazuje se u obou v letech po'sledních. Kdežto však u úmrtí začíná po r. 1890, objevuje se u porodů již v polovici let osmdesátých, tedy dříve. Ono rychlé a nápadné klesání plodnosti předcházelo v Čechách nápadnému ubývání úmrtnosti, čili prudký pokles úmrtnosti nemůže býti příčinou rychlého klesání plodností, neboť co následuje, nemohlo způsobiti to, co předchází.
Ale zatím ani vývoj dřívějších let nelze nijak uvésti ve shodu s tímto učením. Úmrtnost v cechách pomalu se zmenšovala již dříve a přece plodnost zůstávala koncem let sedmdesátých a začátkem osmdesátých na stejné výši, ba dokonce začátkem let sedmdesátých se značně zvýšila. Proč vliv klesající úmrtnosti na plodnost neprojevil se již tehdy? Proč na př. začátek rychlého ubývání porodů následoval zrovna po období, v němž úmrtnost proti dřívějšímu i následujícímu období byla značně nepříznivější? Krátce sestavení čísel, tidá-vajících všeobecný počet porodů a všeobecnou úmrtnost, nám uka zuje, že celá theorie, jakoby klesání plodnosti bylo účinkem zmenšené úmrtnosti, čili że plodnost jest iunkcí úmrtnosti, jest naprosio neudržitelná aspoň pro Čechy. Co tu uvedeno, mohlo by na její vyvrácení vlastně stačiti, protože pří všech dosavadních diskussích operovalo se toliko čísly všeobecnými. Ale odporovalo by to vůbec celé methodě statistiky, kdybychom se nepokusili proniknouti hlouběji do věci a nerozložili celkové výsledky aspoň z části v prvky, z nichž se skládají. '
Bylo by třeba rozebrati nejprve podrobněji vývoj plodnosti, tak že bychom si všimli, jak se měnil vzájemný poměr věkových skupin plodných a neplodných, především u žen, tedy jak kolísal podíl žen přibližně 15 až 50 (nebo 45)letých v celkovém obyvatelstvu a dále, kterak v těchto věkových třídách měnil se poměr svobodných a provdaných a pokud tyto změny mají nebo nemají podíl na změnách číslice natalitní. Tento rozbor, bohužel, provésti zde nemůžeme, poněvadž právě pro onu dobu, o niž nám tu především jde, od let šedesátých až asi po léta devadesátá, schází nám spolehlivý materiál.
Za to však můžeme rozložíti dále druhou složku přirozené měny, vývoj úmrtí. Po celou tuto dobu známe stáří zemřelých osob, tak že můžeme odpověděti na otázku, jakým způsobem se vyvíjela úmrtnost uvnitř jednotlivých velkých skupin. Ty budeme rozeznávati nejprve v hrubých obrysech 3: do 20 let (věk ještě nedospělý), od 20 do 60 let (věk dospělý) a nad 60 let (stařecký). Počet zemřelých v Čechách podle těchto skupin měnil se takto:
